http://vilemina.blog.cz/ cs http://vilemina.blog.cz/ http://bd.jxs.cz/vi/vilemina/profile.jpg?39437102 <div>Bůčkové placky se pekly v nouzi v 70. letech, když tučného bůčku byl všude přebytek a řezníci ho přidávali jako povinnou položku snad ke každému nákupu. Některý se aspoň optal, ale jiný třeba jen neurčitě poznamenal: "A ještě kousek bůčku...", rychle vše sečetl, sbalil do jednoho balíku a podával - nebylo radno maso znovu rozbalovat a dívat se, co tam všechno je. Dohadování nemělo moc smysl, řezníci to podle etikety nebrali. "A co byste chtěla, mladá pani, " mohla zákaznice slyšet. Pokud se ozvala, že něco libovějšího, bohorovná odpověď : "Jo, to by chtěl každej", byla vše, čeho se dočkala.</div><div><br /></div><div>Bůček koupený dnes byl až moc libový, tak jsem byla zvědavá, zda se placky z něj budou trochu podobat těm dávným. Při smažení dělaly velké bubliny a vlivem nějakého tajemného procesu nám moc chutnaly. Jedli jsme je teplé i studené, na výletě v chlebu nebo s bramborovým salátem.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/566/091/1d05e32db2_85466566_o2.jpg" /><img width="220" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/617/843/5bba108fe4_85466580_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Maso jsem vykostila, odřízla kůži, pokrájela na velké kusy a umlela doma na elektrickém robotu. Vybrala jsem desku s velkými otvory. Mlelo se snadno.</div><div>Do mísy jsem přidala <strong><span style="color:#f00">1 vejce</span></strong> a <strong><span style="color:#f00">vodu,</span></strong> <span style="color:#f00"><strong>na 1 kg masa jí má být 200 ml</strong></span>. Osolila jsem a promíchala, hmota byla hodně morká. Ale ve chvíli se voda vstřebala a já jí přilila ještě trochu - začínám chápat přitažlivost těchto praktik v obchodě! Maso jsem dala odležet do lednice.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/955/046/3ea19575de_85466602_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Nechala jsem ho tam déle z časových důvodů, k pečení jsem se dostala až za dva dny. Ale mletá směs vypadala i chutnala stejně. Pár placek jsem udělala větších a zbytek malých. Při pečení nepěnily nijak dramaticky, zato pěkně voněly. Chuťově taky nezklamaly, dost ty původní připomínaly. Nepřidává se žádná strouhanka ani mouka, ba ani cibule, tak je chuť masovější a jemnější. Ty malé placičky opět posloužily jako testovací materiál - <a href="http://vilemina.blog.cz/1204/poledni-menu-na-svete-knihy" target="_blank">hádejte kam.</a></div><div><br /></div><div><img width="280" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/005/656/00348c5868_85466613_o2.jpg" /><img width="280" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/789/411/f48be03620_85466616_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Postupně se asi ze základního receptu vyvinuly i další verze, do kterých se dává místo vody mléko, navíc třeba strouhaný sýr, cibule - myslím, že v použití mléka a vody velký chuťový rozdíl není. A s dalšími variantami si může každý pohrát - chtěla jsem však vyzkoušet právě ten původní recept v nejjednodušší verzi.</div> http://vilemina.blog.cz/1205/buckove-placky http://vilemina.blog.cz/1205/buckove-placky Laskavé vzpomínání Tue, 15 May 2012 09:27:00 +0200 <div>Už dávno jsem tenhle moučník nepekla, naposled jeho obdobu, či snad dokonce předchůdce, kefírový "sachr". Ten jsem formou bábovky pekla už na křest knížky, a že by mě kdovíjak nadchl, nemůžu říct - spíš jsem ho vnímala jako lehké zklamání. Chtěla jsem si ověřit, jak dneska chutná jeho varianta s kompotem, jestli by nebylo lepší použít na další veřejnou produkci ten. Oba recepty uvádím v Cukru na nitku, šlo o takové jednoduché buchty, které jsme za mého mládí pekli třeba na chalupě v remosce.</div><div><br /></div><div>Použila jsem švestkový kompot, jak sama radím.</div><div>Našla jsem takové ty hanebné švestky, myšleno spíše bez chuti, domácí kompot od nějakého příbuzenstva, asi 5 let starý, samozřejmě v pořádku, ovoce dost rozměklé.</div><div>Vypeckovat ho nebyl problém. Přitom jsem rozloupla švestky na půlky, aby v těstě nebyly tak velké kusy. Měkké ovoce se rozpadalo samo, to bylo naprosto v pořádku.</div><div>Váhala jsem s robotem, ale stačilo těsto zpracovat ručně. Žádný tuk s cukrem se nešlehá, všechny suroviny by se mohly tudíž spojit lehce, aniž by kladly významnější odpor:)</div><div><br /></div><div><img width="640" height="480" src="http://nd05.jxs.cz/296/130/7a336bc55e_85465450_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Do mísy jsem naměřila <span style="color:#800080"><strong>500 ml polohrubé mouky</strong></span> - proti původnímu receptu jsem jí 100 ml ubrala.</div><div><br /></div><div><strong><span style="background-color:#c9f"><em>TIP:</em></span></strong></div><div><span style="background-color:#c9f"><em>Na tento trik, jak přiměřeným snížením podílu mouky vylepšit příliš chudé či obyčejné recepty, jsem přišla nedávno. Nemusí se nic dalšího vážit a přepočítávat a poměr surovin se snadno změní k lepšímu.</em></span></div><div><span style="color:#800080"><strong><br /></strong></span></div><div><span style="color:#800080"><strong>Cukru</strong></span> jsem rovněž trochu ubrala, dala jsem ho jen <span style="color:#800080"><strong>230 ml</strong></span> - záleží i na sladkosti kompotu. <span style="color:#800080"><strong>Kakaa</strong></span> jsem ještě trochu přidala, <strong><span style="color:#800080">6 pěkných lžic</span></strong> ho bylo. <strong><span style="color:#800080">Rovná lžíce sody</span></strong>, <strong><span style="color:#800080">2 vejce a celý kompot se vší šťávou</span></strong> k tomu. Stačilo jen jednoduše zamíchat a nalít těsto do pekáčku s papírem na pečení. Dala jsem péci na 180 stupňů do předehřáté trouby.</div><div>Než se těsto upeklo, měla jsem čas popřemýšlet, jakou použiju <span style="color:#800080"><strong>polevu</strong></span>, zda tu, co patří k receptu. Ale ano, udělám tu původní, rozhodla jsem se pro autenticitu. Kupovaná se moc láme, je příliš tvrdá. Poleva z čokolády a šlehačky, kterou jsem si oblíbila v posledních letech, se mi zase zdála k těstu příliš luxusní, z jiného levelu.</div><div><br /></div><div><img width="280" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/764/274/c09a60bd6e_85465482_o2.jpg" /><img width="280" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/658/545/5cb4e87ab5_85465507_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Dala jsem do menší misky dva plátečky <span style="background-color:#fff;color:#800080"><strong>másla</strong>,</span> aby ho bylo po rozpuštění asi <span style="color:#800080"><strong>pět lžic</strong></span>, a před dopečením strčila do trouby. Přidala jsem <strong><span style="color:#800080">dvě vrchovaté lžíce kakaa</span></strong>, <span style="color:#800080"><strong>150 g cukru moučka</strong></span>, <strong><span style="color:#800080">3 lžíce rumu</span></strong> a promíchala. S touto polevou v mládí pamatuju spíše potíže, chutnala sice dobře, ale špatně se natírala. V původním receptu se píše - lijeme za horka. No, lít právě moc nejde, ale tentokrát jsem mohla zkusit, jak to dopadne, když se nanese na opravdu horký moučník hned po vytažení z trouby.</div><div>Díky papíru na pečení jsem totiž celou buchtu dobře vyklopila na vál a okamžitě mohla dávat polevu, která se krásně rozpouštěla a získala lesklý a hladký povrch. Chovala se úplně jinak, než jak pamatuju z mládí! Asi jsme to nedělali úplně dobře, měli buchtu jen vlažnou - tohle bylo jiný kafe!</div><div>Když těsto vychladlo, zkusila jsem okraj, moc mě zajímalo, jak koláč dopadl. Švestkový "sachr" s upraveným poměrem surovin však chutnal báječně, plně, žádná suchá buchta. V chuti se neprosazovaly švestky ani soda, sladký byl akorát a díky k dobrému kakau velmi jedlý, jak potvrdila provedená anketa :) Moučník jsem totiž vzala otestovat spřáteleným kolegyním.</div><div><br /></div><div>Bude i součástí <a href="http://vilemina.blog.cz/1204/poledni-menu-na-svete-knihy" target="_blank">Poledního menu</a> na Světě knihy.</div><div><br /></div><div><img width="640" height="480" src="http://nd05.jxs.cz/743/323/81d13844d9_85465593_o2.jpg" /></div> http://vilemina.blog.cz/1205/sachr-kompotovy http://vilemina.blog.cz/1205/sachr-kompotovy Mon, 07 May 2012 08:45:00 +0200 <div>V diskuzi k nedávnému článku o <a href="http://vilemina.blog.cz/1203/pomazanky-od-a-ancovicky-avokado" target="_blank">pomazánkách od A</a> se objevil návrh dát dohromady <span style="color:#008080"><strong>pomazánky dle abecedy</strong></span>...aby bylo na výběr. Tak tady předkládám tento pokus, na samostatné recepty to nevidím, ale máte-li nějaký další tip, přidejte do komentů. Není-li složení zřejmé z názvu, vypište prosím též.</div><div><br /></div><h2><span style="color:#008080"><strong>A ančovičková, avokádová</strong></span></h2><h2><span style="color:#000"><strong>B brynzová s lososem, budapešťská, bylinková, bůčková</strong></span></h2><h2><span style="color:#008080"><strong>C cizrnová</strong></span></h2><h2><strong>Č česneková se sýrem</strong></h2><h2><span style="color:#008080"><strong>D drožďová</strong></span></h2><h2><strong>E</strong></h2><h2><span style="color:#008080"><strong>F fazolová, finská (niva, cib., maj., tvaroh)</strong></span></h2><h2><strong>G guacamole</strong></h2><h2><span style="color:#008080"><strong>H hermelínová, herkules</strong></span></h2><h2><strong>CH</strong></h2><h2><span style="color:#008080"><strong>I islandská (z file)</strong></span></h2><h2><strong>J jazyková, játrová?</strong></h2><h2><span style="color:#008080"><strong>K květáková (s česnekem a sýrem), křenová</strong></span></h2><h2><strong>L lososová, lilková (orient)</strong></h2><h2><span style="color:#008080"><strong>M moravanková, makrela, mrkvová</strong></span></h2><h2><strong>N niva (třená), norská</strong></h2><h2><span style="color:#008080"><strong>O ořechová se sýrem</strong></span></h2><h2><strong>P pórková, pažitková, pacifik, paštiková, pivní</strong></h2><h2><span style="color:#008080"><strong>R rybičková, rozhuda</strong></span></h2><h2><strong>Ř ředkvičková, z červené řepy</strong></h2><h2><span style="color:#008080"><strong>S syrečková, sýrová, sardinková</strong></span></h2><h2><strong>Š škvarková, šunková pěna, švédská (tvaroh a tresčí játra)</strong></h2><h2><span style="color:#008080"><strong>T tvarohová, tuňáková</strong></span></h2><h2><strong>U uzený jazyk..., uherská, z uzené ryby</strong></h2><h2><span style="color:#008080"><strong>V vajíčková</strong></span></h2><h2><strong>Z zvěřinová?</strong></h2><h2><span style="color:#008080"><strong>Ž žampionová</strong></span></h2><div><span style="color:#008080"><strong><br /></strong></span></div><div><span style="color:#008080"><span style="color:#000">Trochu řeším nedostatek času, tak, milí čtenáři, vymýšlejte chvíli za mě :)</span><strong><br /></strong></span></div> http://vilemina.blog.cz/1205/pomazanky-od-a-do-z http://vilemina.blog.cz/1205/pomazanky-od-a-do-z Fri, 04 May 2012 10:08:38 +0200 <div>Pěkný kousek hovězího, to je radost! Maso z krku vypadalo hezky kompaktně, tak se mi zalíbila myšlenka ho pro jednou normálně upéct.</div><div>Snad bude dobré, uvidíme, zda se mi povede udělat ho šťavnaté. Výsledek totiž značně závisí na mase samotném, ani dodržení toho nejzaručenějšího receptu nestačí.</div><div>Určitě bude dobré jednak maso našpikovat, jednak trochu svázat, aby lépe drželo pohromadě a nevysušovalo se.</div><div>Nejprve jsem ho však osolila a opepřila.</div><div>Na kdysi obávané špikování už používám jen normální užší nůž a špalíčky obyčejného špeku nastrkám do zdánlivě velkých otvorů - ve výsledku se vše speče a bude to akorát, není třeba protahovat jehlou filigránké proužečky slaniny, které se trhají, i když jsou namražené. Jistě se najdou i natolik zruční kuchaři, kteří to dokážou - ale jako i v jiných případech, smířila jsem se s tím, že já k nim nepatřím...ostatně kdo viděl, jak píšu rukou, chápe:)</div><div>Na svázání masa krom obyčejného provázku na vaření se hodí i silikonové verze - je s nimi celkem lehká práce a snadno se myjí.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/568/274/03131b6e6c_85255185_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Pečeně to měla být přírodní, tak jsem už maso jen pěkně opekla ze všech stran na části sádla a oleje, pak terpve přidala kousek cibule a česneku a podlila - a nyní už jen stačí dát péci do trouby i s pokličkou.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/857/203/2181d0af0e_85255204_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>I když počítám s tím, že se maso pečením dosti zmenší, přece jen mě to stále překvapuje - provázky se pěkně uvolnily, tak je vidět ten rozdíl.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="290" src="http://nd05.jxs.cz/948/687/635931e5e4_85255232_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Maso tedy změklo asi po dvou hodinách pečení, špikování vytvořilo mozaiku. Jak se dalo tušit už podle toho, o kolik se smrštilo, šťavnaté tedy nebylo. Šťáva navrch to vylepšila, osoba blízká si jídlo náramně pochvalovala, že právě takhle suché hovězí miluje. "Takhle si to pamatuju, tak chutnalo to hovězí, co pekla maminka - to můžeš klidně dělat častějc. Je výborný! "</div><div><br /></div><div><img width="400" height="260" src="http://nd05.jxs.cz/890/871/cb4b7e63ef_85255255_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Měkké, ale sušší maso - myslím, že by lépe dopadlo v omáčce. Tedy smetanové.</div> http://vilemina.blog.cz/1204/hovezi-pecene http://vilemina.blog.cz/1204/hovezi-pecene Sat, 28 Apr 2012 16:31:09 +0200 <div><strong><em>Vilemína</em></strong> předvede na Světu knihy v neděli 20. května od 12 do 13 hodin</div><h2><em><span style="color:#800080">výletní polední menu</span></em>.</h2><div>Ve stánku <strong>Albatros Media <span style="color:#800080">P 208</span></strong> bude krom <em><strong><span style="color:#030">Cukru na nitku</span></strong></em> nabízet k ochutnání pokrmy, typické pro její dětství, a vyprávět o výletech.</div><div><br /></div><div>A jaké budou? Na výletech nechyběla pomazánka, připravím osvědčenou falešnou humrovou z mrkve, ta měla zatím úspěch při všech příležitostech. Mám na ni dokonce novou fintu, malé technologické vylepšení.</div><div><br /></div><div>Bůčkové placky jsme dělávali jako velmi levnou verzi masa, levnější než řízek. Stojí za ochutnání, už jsem vyzkoušela testovací verzi a myslím, že překvapí.</div><div><br /></div><div>Na výletě nechybělo něco sladkého, ale pudink s piškoty, slepenými marmeládou, by se špatně servíroval - bude na výběr několik druhů buchet či koláčů, jednoduchých, avšak velmi dobrých.</div><div>Vše bude možno zapít douškem domácího "výletního" čaje s citrónem.</div><div>Mezi tím mazáním, naléváním a podáváním bude vše kořeněno vypravováním a vyloučené není ani nějaké to překvapení.</div> http://vilemina.blog.cz/1204/poledni-menu-na-svete-knihy http://vilemina.blog.cz/1204/poledni-menu-na-svete-knihy Povídání u stolu Wed, 25 Apr 2012 22:10:37 +0200 <div>Tenhle koláč znám už od osmdesátých let, kamarádky na Severu ho pekly, když jsme měly malé děti. Byl už takový slavnostnější, pracnější a nákladnější. Používala se na něj Hera. Jablek a ořechů muselo být dostatek a ještě navíc bylo třeba šlehat sníh. Legraci se strouháním těsta nepočítám, dělal se tak i další koláč, <a href="http://vilemina.blog.cz/1001/strouhane-rezy" target="_blank">tvarohový s kakaem</a>. Nepamatuju se sice přímo, že bych Hraběnčiny řezy pekla, ale snad párkrát ano - recept mám nepříliš pečlivě zapsaný, třeba množství jablek v něm vůbec není, ani cukr do sněhu.</div><div>To jsem si asi zkrátila psaní o věci, které mi byly jasné - a přesně takhle se to dělalo vždy, čím starší recept, tím i větší nutnost domýšlet, jak to vlastně patří - na nějakou přehnanou pečlivost se nehledělo, občas se nějaká surovina vynechala z nepozornosti, množství se jako něco, co každý má v oku, neuvádělo taky.</div><div><br /></div><div><img width="520" height="380" src="http://nd05.jxs.cz/615/052/333b3c1b01_84415606_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Jak jsem si ho připomněla? Po kouskách dávám dohromady pokračování Cukru na nitku, který končí svatbou. Ve vzpomínání jsem se tedy dostala do let mateřství, které se vyznačuje velkým množstvím receptů na koláče. A když už o receptu píšu, měl by být náležitě vyzkoušený i v současných podmínkách.</div><div>V důsledku toho jsem se pustila do Hraběnčiných řezů. Další cenné rady jsem načerpala u <a href="http://catalinapece.blogspot.com/2012/01/hrabenciny-rezy.html" target="_blank">Cataliny</a> a něco si upravila sama.</div><div><br /></div><div>Těsto zpracujeme z <span style="color:#f60"><strong>450 g polohrubé mouky, 200 g Hery</strong> <span style="color:#000">(dala jsem máslo)</span><strong>, 150 g cukru, 4 žloutků a 1/2 prášku</strong></span> (vynechala jsem).</div><div>Na náplň je potřeba <span style="color:#f60"><strong>6-8 jablek (oslazených, okořeněných), dvě hrstě ořechů, sníh ze 4 bílků se 100 g pískového cukru.</strong></span></div><div><span style="color:#f60"><strong><br /></strong></span></div><div><span style="color:#f60"><strong><img width="175" height="125" src="http://nd05.jxs.cz/807/666/a7268a1254_84415641_o2.jpg" /></strong></span><span style="color:#f60"><strong><img width="175" height="125" src="http://nd05.jxs.cz/903/745/f26375b57c_84415651_o2.jpg" /><img width="175" height="125" src="http://nd05.jxs.cz/487/171/9e60228cfc_84415666_o2.jpg" /></strong></span></div><div><span style="color:#f60"><strong><br /></strong></span></div><div>Dala jsem poloviční množství, tohle uvedené vystačí na celý plech. Třetinu těsta jsem strčila do mrazáku a zbytek rozprostřela do dlouhé chlebíčkové formy, plocha odpovídá kulaté dortovce - koláčovka je moc nízká. Použila jsem zavařená <span style="color:#f60"><strong>krouhaná jablka</strong></span>. Jedna sklenice nebyla moc, přidala jsem ještě pro lepší chuť <strong><span style="color:#f60">meruňkový kompot</span></strong>. Jablka jsem osladila a na ochucení jsem přidala směs koření Voňavé pečení od Antonína, dala jsem několik lžiček. Pod meruňky jsem ještě nasypala ořechy - i na polovičku nejméně dvě, spíš tři hrstě.</div><div>K bílkům jsem přidala ještě jeden, čili jsem měla o půlku větší množství sněhu. To doporučuju, jinak se tam zcela ztratí. Strouhání těsta navrch šlo dobře, celkem jsem se trefila a dalo se ještě trochu upravit lžicí.</div><div><br /></div><div><img width="280" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/593/513/585c61916b_84415699_o2.jpg" /><img width="280" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/033/014/1a71139484_84415732_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>A pekla jsem v normálně teplé troubě - <strong><span style="color:#f60">kolem 200 stupňů asi 40 minut</span></strong>. Špatně se zjišťovalo, zda je koláč dost upečený odspodu - nebyl, na posledních deset minut jsem zapnula jen spodní ohřev. Zavařené ovoce je totiž mokřejší, tak těsto potřebuje víc času na vypečení, což jsem si hned neuvědomila - příště bych dala buď čerstvé ovoce nebo si těsto předpekla naslepo.</div><div><br /></div><div><em><span style="background-color:#fc0"><strong>TIP</strong>:</span></em></div><div><em><span style="background-color:#fc0">Pro úsporu času v kuchyni i úsporu energie dávám péci s koláčem v menší formě ještě něco dalšího, minule to byly plněné žampiony, tentokrát plátky lilku poskládané do pekáčku jen s trochou oleje, které jsem pak naložila do jogurtové zálivky.</span></em></div><div><br /></div><div>Koláč se upekl pěkně, chutnal luxusně, jen kvůli vyšší náplni se s ním manipulovalo hůře. Sníh další den poněkud spadne, ale to tolik nevadí. Poloviční množství se nestačí zkazit určitě, i když na něj budete sami! U nás zmizel značně rychle.</div><div><br /></div><div><img width="520" height="380" src="http://nd05.jxs.cz/694/206/558954dd2f_84415776_o2.jpg" /></div> http://vilemina.blog.cz/1204/hrabenciny-rezy-s-merunkami http://vilemina.blog.cz/1204/hrabenciny-rezy-s-merunkami Dezerty Sun, 22 Apr 2012 21:56:22 +0200 <div>Modřanské čtení s ochutnávkou skončilo před pár hodinami.</div><div>Trochu jsem se obávala, jak přípravy i samotný den zvládnu, protože přes včasné plánování se nutné pracovní schůzky a úkoly nedaly přeložit.</div><div>V úterý jsem chtěla v klidu nachystat bábovku a pomazánku, ale domů jsem dorazila až v půl sedmé. Zapomněla jsem totiž předchozí den koupit majonézu, tak jsem musela ještě neplánovaně zajít i do obchodu. Holt co není v hlavě...</div><div>Do vaření jsem se pustila později, a to po půl deváté. Pro bábovku jsem se rozhodla již dříve, jen jsem nevěděla, jakou vyberu: makovou, tvarohovou, jablkovou? Nakonec jsem zvolila jablkovou, a to z toho důvodu, že ji ještě nikde na blogu nemám. Recept je i v knížce.</div><div><br /></div><div><strong>Jablková bábovka</strong></div><div><strong>Jablka</strong> se oloupou a ustrouhají nahrubo, mělo by jich být <strong>500 g</strong>. Vzala jsem obyčejné struhadlo, to šlo snadno, montovat "stroj" se mi zdálo zbytečné. K nim jsem přidala <strong>dvě vajíčka, 300 g hrubé mouky a 200-250 g moučkového cukru</strong> (podle toho, jak jsou jablka sladká). Přidala jsem celý <strong>prdopeč</strong>. Vylepšila jsem trochou citrónové šťávy i kůry, pár kapkami vanilkové esence a dvěma velkými hrstmi ořechů. Dříve jsem už experimentovala i s rozinkami a dalším kandovaným ovocem, pomerančovou kůrou a podobně, záleží na momentální chuti a náladě.</div><div>Směs se promíchá, zpočátku se zdá moc suchá, ale brzy provlhne. Formu jsem nastříkala olejovým sprejem na pečení, samozřejmě se může klasicky vymazat. Bábovku jsem pekla na <strong>180 stupňů,</strong> až jsem špejli po zapíchnutí vytáhla suchou. Mohlo to trvat tak <strong>3/4 hodiny.</strong> Upečená bábovka se trochu smrskne a odskočí od formy, ale vyklápěla jsem ji až po vychladnutí. Navrch se může bábovka polít čokoládovou polevou, špatná není ani citrónová. Když ji ozdobíme na talířku šlehačkou, vznikne vcelku slavnostní moučník.</div><div><br /></div><div>Jakmile byla bábovka v troubě, pustila jsem se do mrkve. Začala jsem ji strouhat na jemném struhadle - ale ouha, nešlo to skoro vůbec, respektive síla vynaložená na strouhání musela být proti jablkům neúměrně velká: hned mi smontování stroje přišlo jako hračka! Není to nic hrozného, jen začít. Tam se taky musí mrkve pěkně přitlačit, ale pořád je to oddychovka proti struhadlu! Pak už jen osolit a opepřit, zakápnout citrónovou šťávou - a k tomu hodně majonézy. Před jejím přidáním jsem mrkev trochu vymačkala.</div><div>Pomazánka byla v krabici, bábovka upečená, sklizeno - tak bylo konečně hotovo.</div><div><br /></div><div><img alt="Připraven&eacute; občerstven&iacute;" width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/613/078/2ace77055a_85042134_o2.jpg" /></div><div><em>Připravené občerstvení</em></div><div><br /></div><div>Dnes jsem s proviantem měla trochu cestování, ale do modřanské knihovny jsem dorazila včas, asi hodinku před začátkem. Počasí bylo příjemné a okolí knihovny též - nenavštívila jsem tahle místa už asi dva roky, tak mě zaujalo dokončení parčíku i nové domy, několik obchodů, cukrárna, pizzeria.</div><div>S milými knihovnicemi jsme připravily jednohubky, nakrájela jsem bábovku, uvařily jsme nápoje, připravily prostor - a pak už přišly (ano, tentokrát čistě dámská sestava) účastnice. Hned na začátku mi pochválily předložené občerstvení, několik jich dokonce mělo knihu už s sebou, a to taky potěšilo.</div><div><br /></div><div><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/084/189/ef29c951e0_85042143_o2.jpg" /></div><div><em>Účastníci se scházejí</em></div><div><br /></div><div>Pak jsem povídala a četla a odpovídala a hodinka všem příjemně utekla. Krom svých úplných začátků v kuchyni jsem tentokrát připomněla i rodinné jarní výlety a školní vaření. Ještě jsem nabízela knížky a podepisovala, prostě jak to bývá. Jedna účastnice mi prozradila, že sbírá kuchařské knihy a má jich opravdu hodně, staré i nové, naše i cizí, a pozvala mě, abych se na ně přišla podívat! Doufám, že se to povede a že o tom budu moci brzy napsat více.</div><div><br /></div><div>Podtrženo - od začátku (vaření) až do konce jsem se dobře bavila! Tak zas někdy někde příště.</div><div>Sledujte odkaz vlevo, v dohledné době se ještě něco chystá...</div><div><br /></div><div><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/869/694/3190835d89_85042152_o2.jpg" /></div><div><em>Občerstvení mizí</em></div> http://vilemina.blog.cz/1204/vareni-pro-modrany http://vilemina.blog.cz/1204/vareni-pro-modrany Jak vařím: menu a víceboje Wed, 18 Apr 2012 23:31:51 +0200 <h2><strong><a href="http://vilemina.blog.cz/1204/poledni-menu-na-svete-knihy" target="_blank">Polední menu</a> na Světě knihy - 20. května 12-13 hod., stánek Albatrosu, P 208.<br /></strong></h2><h2><strong><br /></strong></h2><h2><strong>Článek Dnes vaří paní Vilemína</strong></h2><div><a href="http://www.praha12.cz/duben-2012/d-21748/p1=1917" target="_blank">Noviny Prahy 12</a> - Duben 2012, 2. 4., s. 6</div><div><br /></div><div style="text-align:justify">A co Jaroslava Vilemína Kadlasová zařadí na jídelníček 18. dubna v Husově knihovně v Modřanech? Určitě<br />prvotinu Cukr na nitku, kterou vydala v roce 2011 jako svoji první tištěnou knihu. Napsala ji stylem<br />foodwritingu, protože vaření a psaní o něm je její celoživotně největší koníček. Proložila ji 130<br />autentickými dobovými recepty z minulého režimu, podle nichž si kdokoli uvaří například "sacher" z kefíru, bůčkové placky, domácí debrecínku, socialistické špagety po milánsku či tříbarevnou buchtu. V knížce plné osobních vzpomínek s milým nadhledem vypráví, jak ji od kolébky ovlivňovaly nezdolné ženy předchozích<br />generací, které si dovedly poradit v každé situaci, a prozrazuje i to, k čemu je dobrý cukr na nitku.<br />Spisovatelka, jejíž profesí měla být kantořina, léta pracuje v Městské knihovně v Praze a než vyšla její první knížka, byla již hodně známá jako blogerka. Píše weblog o vaření, který po jedné ze svých babiček pojmenovala<br />Vilemínino zátiší. Kromě receptů do blogu přidávala i své barvité vzpomínky na dětství v poněkud netuctové<br />domácnosti, které si zapisovala již v dobách, kdy ještě nebyl internet. Z internetové komunikace se čtenáři tak<br />vznikl základ knihy Cukr na nitku, která je pro autorku spíše hezkým dárkem a tečkou za jednou životní kapitolou.<br />Ale čtenáři se o svůj blog nemusejí bát, ani o to, že by paní Vilemína dál nepublikovala. Podle jejích vlastních<br />slov už začíná psát pokračování. Jak je daleko, to jistě prozradí návštěvníkům Husovy knihovny 18. dubna<br />v 18.00 hod. K laskavému vzpomínání na vaření a jídlo v šedesátých a sedmdesátých letech jistě přidá i některý<br />ze svých osvědčených jednoduchých receptů. Třeba na skvělou bábovku, jakou napekla i na křest své knihy.<br />"Opravdu se hodí jen pár věcí do mísy a zamíchá. Nepoužívali jsme žádné složité technologie ani nedostupné<br />suroviny," říká paní Kadlasová, která se již těší na své modřanské posluchače a posluchačky. -red-</div><div style="text-align:justify"><br /></div><div style="text-align:justify"><strong><em>A jak to tam dopadlo, čtěte <a href="http://vilemina.blog.cz/1204/vareni-pro-modrany" target="_blank">zde</a>.</em></strong></div><div style="text-align:justify"><a href="http://vilemina.blog.cz/1111/cukr-na-nitku" target="_blank"><strong><em>Upoutávka na knihu<br /></em></strong></a></div><div style="text-align:justify"><a href="http://vilemina.blog.cz/1112/krest-cukru-na-nitku" target="_blank"><strong><em>Křest a další odkazy<br /></em></strong></a></div><div style="text-align:justify"><br /></div><div style="text-align:justify"><strong><em><br /></em></strong></div> http://vilemina.blog.cz/1204/o-cukru-na-nitku http://vilemina.blog.cz/1204/o-cukru-na-nitku Laskavé vzpomínání Fri, 13 Apr 2012 13:50:37 +0200 <div>Zakládám si na tom, že udržuju blog v chodu i po dobu nejrůznějších nepříznivých soukromých situací. Mám stále nějaké články rozepsané v zásobě, využívám i nastavení jiných dat zveřejnění článků. Dnes už není takový problém se dostat k netu jinde, dopsat texty, ale třeba fotky musím mít už připravené předem a nakopírované do blogu.</div><div><br /></div><div>Ale nyní naopak jsem chtěla vylíčit, jak prožívám dny, kdy nemůžu vařit - něco o tom najdete <a href="http://kadlasova.blog.ona.idnes.cz/clanok.asp?cl=253764&amp;bk=39799" target="_blank">zde</a>. Nemusí to být jen z důvodů zdravotních, stačí i týdenní dovolená, kde si třeba jídlo užívám jinak, ale bez vaření to prostě není ono.</div><div><br /></div><div>Proto jsem Velikonoce využila, abych se zbavila abstinenčních příznaků. "Jedu v tom" už od čtvrtka, kdy jsem pekla <a href="http://vilemina.blog.cz/0904/pecivo-pokroucene-jak-jidasuv-charakter" target="_blank">jidáše</a> a vymýšlela, který čokoládový recept vyzkouším. V pátek jsem se pustila do spíše netradičních pokrmů, upekla jsem totiž téměř postní syrečkový koláč na způsob quiche, zároveň v troubě zbylo i místo na pár plněných žampiónů - obojí chutnalo skvěle!</div><div><br /></div><div><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/359/241/d6e6fc651c_84842517_o2.jpg" /></div><div><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/281/130/5dbd52fea4_84842551_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Potom jsem si předpekla telecí, které jsem trochu prošpikovala a vylepšila šťávu přidáním žampiónových nožek. Uvařila jsem si i maso na <a href="http://vilemina.blog.cz/1004/velikonocni-nadivka" target="_blank">nádivku</a>, využila jsem odřezky z telecího, libový bůček a kvůli chuti vývaru, kterým zalévám rohlíky, jsem tam na pár minut přidala i uzenou libovou slaninu.</div><div>Ještě jsem nakrájela rohlíky, zalila je a nasekala maso a vše odložila.</div><div><br /></div><div>Sobota proběhla ve znamení příprav na večeři. Dopoledne jsem ještě na procházce ulámala pár větví :) a dokoupila zapomenutý hrášek s mrkví na nedělní bramborový salát. Taky jsem si zadělala z namnoženého kvásku těsto na <a href="http://vilemina.blog.cz/1108/chleb-nas-vezdejsi" target="_blank">chleba</a>.</div><div>Kol poledne jsem se pustila do vybraných <span style="color:#930"><strong>cheesecake brownies</strong></span>. Zprůměrovala jsem několik receptů, inspirace viz např. Joy of baking nebo David Lebovitz. Rozpustila jsem na nepříliš horké plotýnce <span style="color:#930"><strong>112 g másla a 150 g nalámané čokolády</strong></span> (celou 70% a půl lepší mléčné), odstavila, pak přidala <strong><span style="color:#930">150 g cukru, 3 vejce</span></strong> jedno po druhém, <strong><span style="color:#930">2 lžíce kakaa, 100 g mouky, 2 špetky soli</span></strong>. Přimíchala jsem dalších <strong><span style="color:#930">100 g čokolády</span></strong> nakrájené na čtverečky (čočky jsem neměla).</div><div><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/501/909/c3abff89b9_84842585_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Navrch jsem smíchala <strong><span style="color:#930">100 g lučiny se zakysanou smetanou a 1 žloutkem</span></strong>, osladila asi <strong><span style="color:#930">75 g cukru</span></strong>. Sýrová vrstva se má promíchat s čokoládovou, aby udělala mramorování. Už jsem to jednou dělala, ale nepamatuju si to, bylo to nejméně před 3 roky. Upekla jsem v železné smaltované pánvi, která je menší než má dortovka. Musím říct, že pod sýrovou vrstvou je ještě méně poznat, zda je už těsto upečené, ale nějak jsem to trefila. Nesmí se přepéci, to by bylo škoda. Peče se asi 35 minut při 180 stupních. Podařilo se mi pak celý velmi čokoládový koláček vyklopit a převrátit zpět, jen vrchní okraj u hrany se trošku pochroumal. Byla to muka, než jsem mohla večer ochutnat - asi proto nedělám ráda kulaté dorty, které prostě předem nelze otestovat :)</div><div><br /></div><div><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/557/360/766917b600_84842600_o2.jpg" /></div><div><img width="448" height="270" src="http://nd05.jxs.cz/002/076/54652dcc0b_84842610_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Je to čokoládová nálož, velice vydatná - mně chutnal luxusně. Kdo nemá rád hořkou čokoládu, ať použije aspoň z poloviny jinou, bude jí na něj moc. Mramorování dodá další chuťový rozměr i ozvláštní vzhled. Na čokoládový absťák je to správná volba!</div><div><br /></div><div>K obědu ještě byly ty žampiony, doplněné kuskusem. Po nich jsem připravila avokádovou pomazánku a suroviny do nádivky, hlavně bylinky. Chleba konečně dokynul, tak jsem ho dala péci. Dopadl stejně dobře jako v odkazu.</div><div>Dokončila jsem nádivku, ta kyne též aspoň půl hodiny. Oloupala jsem si brambory na kaši a omyla zeleninu na míchaný salát. Vzpomněla jsem si, že mrkev se dá na dlouhé plátky nakrájet škrabkou - povedlo se, vypadají velmi efektně.</div><div>Sklidila jsem, co bylo třeba, a připravila stůl.</div><div><br /></div><div>Po chlebu šla do trouby nádivka a nakonec maso, to stačilo jen malinko nechat dopéci. Osoba blízká uchystala nápoje.</div><div>Kaši jsem dokončila před příchodem návštěvy a po předkrmu zalila salát. Večer jsme strávili příjemně s tímto menu:</div><div><br /></div><div style="text-align:center"><span style="background-color:#9c0"><strong>portské</strong></span></div><div style="text-align:center"><span style="background-color:#9c0"><strong>avokádová pomazánka s nachos</strong></span></div><div style="text-align:center"><br /></div><div style="text-align:center"><span style="background-color:#9c0"><strong>telecí pečeně, velikonoční nádivka, bramborová kaše, míchaný salát</strong></span></div><div style="text-align:center"><span style="background-color:#9c0"><strong>červené víno, voda</strong></span></div><div style="text-align:center"><br /></div><div style="text-align:center"><span style="background-color:#9c0"><strong>cheesecake brownies</strong></span></div><div style="text-align:center"><span style="background-color:#9c0"><strong>káva</strong></span></div><div style="text-align:center"><span style="background-color:#9c0"><strong><br /></strong></span></div><div style="text-align:center"><span style="background-color:#9c0"><strong><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/544/761/8c47ba0637_84842664_o2.jpg" /></strong></span></div><div style="text-align:center"><span style="background-color:#9c0"><strong><br /></strong></span></div><div style="text-align:center"><span style="background-color:#9c0"><strong><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/026/780/1fe7cea3b4_84842683_o2.jpg" /></strong></span></div><div style="text-align:center"><span style="background-color:#9c0"><strong><br /></strong></span></div><div style="text-align:center"><span style="background-color:#9c0"><strong><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/852/390/d785b49156_84842693_o2.jpg" /></strong></span></div> http://vilemina.blog.cz/1204/vecere http://vilemina.blog.cz/1204/vecere Jak vařím: menu a víceboje Tue, 10 Apr 2012 16:05:44 +0200 <div>Nepotrpím si příliš na velké zdobené a přezdobené dorty, ani bych je neuměla. Líbí se mi čistý design. I na ten je třeba jisté zručnosti, ale vzor zebra se mi zdá tak geniální, že ho zvládnu i já, v drobné motorice nešikovná.</div><div><br /></div><div><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/558/031/b5f18e92f3_84384278_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Když jsem na obrázky koukala, strašně mě zajímalo, jak se takový vzor vytvoří - a je to překvapivě snadné. Stačí dvě barvy těsta naklást do formy po lžicích a odprostředka.</div><div>Viděla jsem zebry z různých druhů těst i v různých barvách, dokonce tříbarevnou, s pomocí umělých barev i duhovou, ale to už zas zcela ztratilo ten původní náboj jednoduché elegance. Těšila jsem se, až to vyzkouším.</div><div><br /></div><div>Těsto na zebru se může použít třené - jako na mramorovanou bábovku, nebo jako na cheesecake, i nepečený, zatím jsem další možnosti nezkoumala.</div><div>Rozhodla jsem se využít recept na jogurtový tvarožník z magazínu Albert. <strong><a href="http://vilemina.blog.cz/1002/tvaroznik-s-kokosovou-drobenkou" target="_blank">Klasický tvarožník</a></strong> dělám také, tohle je téměř ten samý recept, jen v něm je navíc hodně jogurtu a místo krupice polohrubá mouka.</div><div><br /></div><div>Jak jsem udělala zebru?</div><div><span style="color:#800000"><strong>2 tvarohy (500 g) , 400 g bílého jogurtu, 3 vejce, 7 lžic polohrubé mouky, 7 lžic pískového cukru, 7 lžic oleje (slunečnicového), 1 celý prdopeč, 3 lžíce kakaa</strong></span></div><div>Protože příprava netrvá dlouho, hned jsem si dala předehřát troubu na 200 stupňů.</div><div>Vše krom kakaa jsem vložila do robotu a umíchala hladké těsto. Kulatou dortovou formu jsem vymazala olejem jen pro jistotu. Do misky jsem oddělila půlku těsta a do zbytku jsem zašlehala kakao - hlavně kvůli barvě.</div><div><br /></div><div><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/431/955/46bef4f3d2_84384307_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Vzala jsem si do každé ruky velkou lžíci a začala od středu dávat těsto, další lžíci vždy zas navrch. Nejdřív to vypadá nevábně, střed se mi trochu posunul, ale za chvíli se začnou dělat pruhy a těsto se rozleje až ke krajům. Vypadalo to slibně. Váhala jsem, zda něco nasypat navrch, ale nechala jsem tvarožník tak.</div><div>Dala jsem ho <span style="color:#930"><strong>péct nejprve na 10 minut na vyšší teplotu</strong></span>, pak jsem dopékala ještě asi <strong><span style="color:#930">20 minut při teplotě o něco nižší, kolem 180 stupňů</span></strong>. Těsto vyběhne, ale pak zase splaskne. Propečení lze zkusit špejlí, párátkem nebo nožem. Hotový tvarožník jsme nechala ve formě vychladnout - ale byla jsem moc zvědavá, jestli se vzor vytvořil - a dopadlo to takto:</div><div><br /></div><div><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/630/908/d9c2f09e89_84384347_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Chutnal výborně, myslím, že lépe než původní recept s krupicí - těsto s jogurtem a jedním vejcem navíc je lahodné, měkké, šťavnaté. "Zebrování" se líbilo, strávníci ho neznali.</div><div><br /></div><div>Chtěla jsem příště zkusit ještě něco ovocného kvůli jiné barvě, třeba šťávu z borůvkového kompotu, malinovku - rozhodla jsem se pro domácí džem z arónie ve víně (dárek), barvil dost a půlka těsta byla o něco větší, spíš to mělo být naopak. Těsto s džemem bylo řidší, proužky se trochu rozmazaly.</div><div><br /></div><div><img width="260" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/030/035/59177c4194_84384381_o2.jpg" /><img width="260" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/025/408/d3e99e9ac7_84384407_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Když už jsem si myslela, jak mám zebrování "v paži", napadlo mě zkusit s dětmi péci muffiny. Ale do toho se vloudilo několik chybek a zebrování v muffinech moc nevyniklo.</div><div><br /></div><div><img width="260" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/801/920/c465e5c87c_84384516_o2.jpg" /><img width="260" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/518/803/06279c5a4e_84384541_o2.jpg" /><img width="260" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/312/055/16fcd8e79e_84384568_o2.jpg" /><img width="260" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/387/056/92c7198b38_84384557_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Na tvarohovém těstě taky vadilo, jak se po vychladnutí splaskne, to nevypadalo hlavně u muffinů dobře.</div><div>Následoval ještě jeden pokus s poloviční várkou, a to s obarvením tvarohu čerstvou šťávou z červené řepy, barva vypadala slibně růžová:</div><div><br /></div><div><img width="520" height="380" src="http://nd05.jxs.cz/668/448/b8c0f51bc3_84384656_o2.jpg" /><img width="260" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/775/242/b6044a14c4_84384677_o2.jpg" /><img width="260" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/736/453/ee52fb2276_84384686_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Nešálí vás zrak - ani já nevěřila vlastním očím: růžová barva se totálně vypekla, tvarožník jsem vytáhla z trouby zcela bělostný, ani stopa po nějakém dekoru!</div><div>Jak pravil technolog: červené barvivo je nestálé, zahřátím a v kyselém prostředí zreagovalo...připomnělo mi to časy, kdy jsem zkoušela barvení látek přírodními barvivy - je pravda, že se to taky moc nedařilo.</div><div><br /></div><div>Poslední pokus mě zcela vyčerpal, ale ještě jsem se vrhla do jiného receptu, a to bábovkového. Použila jsem obyčejný recept na šlehačkovou bábovku. Formu jsme ale zas chtěla jinou, než kulatou, že se bude lépe krájet.</div><div><br /></div><div><img width="260" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/332/958/e9616545d1_84384752_o2.jpg" /><img width="260" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/617/028/ccd0c0ae22_84384761_o2.jpg" /><img width="260" height="180" src="http://nd05.jxs.cz/725/210/6fb40a52b7_84384764_o2.jpg" /><img width="260" height="190" src="http://nd05.jxs.cz/087/382/ba4b565b83_84384772_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Těsto je pórovitější, tak vzor je trochu méně zřetelný, ale nevypadá to špatně ani v chlebíčkové formě. Kdo si chce vyhrát, může si něco vyzkoušet. Neměla jsem vhodnou rybízovou nebo malinovou šťávu, ta by asi barvila lépe. Těsto na bábovku už bylo skoro moc husté, nepřišla jsem zatím na nějaké vhodnější. Nejlíp asi dopadl úplně první pokus, přece jen kulatá forma je nejspolehlivější a slabší obarvení kakaem taky.</div><div><br /></div><div><img width="520" height="380" src="http://nd05.jxs.cz/174/492/a655b5d25e_84384981_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>A než jsem všechny ty pokusy provedla a sepsala, trvalo mi to, koukám, skoro šest neděl - ale třeba to následovníkům usnadní jejich zebrování.</div> http://vilemina.blog.cz/1204/tvarohova-zebra http://vilemina.blog.cz/1204/tvarohova-zebra Dezerty Tue, 03 Apr 2012 21:32:37 +0200 <div>Mám v repertoáru nějak málo hlavních jídel, je to tím, že vařím, co už na blogu je. Ne že bych nevěděla, co ještě vyštrachat, ale ta už známá jídla si chceme více užít, když nám tak chutnala! Rajská, boršč, maso na hořčici, losos, plněné žampiony, kyselo, kuře na paprice, pečené telecí, abych vzpomněla něco z minulých týdnů.</div><div><br /></div><div>Kuře "nějak"se v Česku dělá často - může být považováno za české národní jídlo? Asi jak kdy. Podle "šéfa" Zdeňka Pohlreicha kuře na pivě rozhodně české jídlo je. Předváděl ho na jednom kurzu, kterého jsem se zúčastnila, už to bude tak dva roky. Recept jsem s úspěchem používala a dostala jsem se pak až k vlastní variaci, která se mi nezdá úplně marná. Kuře jsem připravila <span style="color:#800000"><strong>na černém pivě a na kořenové zelenině</strong></span>.</div><div><a id="t2" name="t2"></a></div><div>U každého nového receptu na kuře vzpomínám, jak jsme v 60. a ještě i v 70. letech mívali kuře k obědu a jak se dělalo stále stejným způsobem, jen se celé upeklo s kouskem cibule. K němu býval nejčastěji bramborový salát, někdy dušená rýže. A to skoro každý víkend. Sama to už dnes nedovedu pochopit. Přitom matka měla novinky ráda, to spíš otec změny, zejména v jídle, nesnášel. Velmi typické - ale jako holka jsem to ještě nevěděla:)</div><div><br /></div><div>Mně zas nikdy nechutnalo pečené bílé maso, suchá vlákna mi nelezla do krku - sním ho spíš v omáčce. Dají se na ni využít rozmanité kuřecí díly. Aby bílého masa nebylo moc, můžeme rozporcovat celé kuře, které částečně zbavíme kostí. Jsou na to i speciální návody na videu - <a href="http://vilemina.blog.cz/1202/kure-na-porku" target="_blank">odkaz zde</a>.</div><div><br /></div><div><img width="585" height="439" src="http://nd05.jxs.cz/094/816/ec999affa1_84384217_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Porce kuřete pak <strong><span style="color:#800000">osolím a opepřím</span></strong>. Stojí za to nejprve je <strong><span style="color:#800000">opéci zprudka na směsi oleje a másla</span></strong> a z kastrolu je <strong><span style="color:#800000">vyndat.</span></strong> Pak přijde na řadu nejpodstatnější část přípravy: <strong><span style="color:#800000">základ na omáčku</span></strong>. Do zbylého tuku hodím <strong><span style="color:#800000">kořenovou zeleninu,</span></strong> nakrouhanou na hrubo. Mražená na nudličky nevadí, ušetří práci a na chuť to zatím nikdo nepoznal. Na jedno kuře dám klidně celý sáček, jen chvilku trvá, než se vypeče.</div><div>K orestované zelenině přidám <strong><span style="color:#800000">větší cibuli</span></strong>, rovněž pokrájenou na hrubší kousky, a nyní to přijde: přileju tak <strong><span style="color:#800000">150 ml</span> <span style="color:#800000">černého piva</span></strong>, nejdřív zajímavě pění. Když se trochu odpaří, ještě přidám. Hodí se i <strong><span style="color:#800000">špetka dvě nového koření (ideálně mletého), bobkový list</span></strong>. Vrátím do kastrolu opečené maso, přiliju trochu vody, a zakryté pokličkou <strong><span style="color:#800000">vše dusím</span></strong> doměkka. Pivo ještě přidávám podle chuti, minule jsem ho spotřebovala skoro celé a hořká od něj omáčka nebyla - musí se dávat po částech a vždy vyvařit.</div><div><br /></div><div>Trendem sice je omáčky mixovat a pasírovat, ale mám radši kousky, a strávníci rovněž. Tak to už je každého volba. Tmavá hustší šťáva s kousky zeleniny vypadá docela úhledně.</div><div>Víc není potřeba - je to vlastně jednoduché jídlo, připravené z dostupných domácích surovin - kdo může říct, že není dost typicky české? Hodí se k němu vícero příloh, včetně rýžových nudlí. Věřím, že s tímhle receptem získáte uznání nejen u milovníků piva.</div><div>Porce na fotce je připavena k transportu v krabičce:</div><div><br /></div><div><img width="589" height="442" src="http://nd05.jxs.cz/230/956/a6575070b4_84384227_o2.jpg" /></div> http://vilemina.blog.cz/1203/kure-na-pive-se-zeleninou http://vilemina.blog.cz/1203/kure-na-pive-se-zeleninou Jídla z masa Sat, 31 Mar 2012 08:44:00 +0200 <div>Jak tu propaguju lehčí vlnu, určitě bych mohla přidat i něco sladkého.</div><div>Recept na <span style="color:#f90"><strong>flammeri-teplou zmrzlinu</strong></span> měla matka od přátel, myslím, že při návštěvě u nich nám to zachutnalo. Bylo to typické z ničeho NĚCO. Charismatická paní domu dovedla náležitě přesvědčivě vylíčit, jak báječná věc to je: "Už jste, holky, jedly teplou zmrzlinu? Ne? Tak to vám ukážu. " Přinesla mísu s žlutým krémem, v níž byl potopený větší sytě hnědý bochánek. Připravuje se trošku složitěji, ale není to nic obtížného.</div><div><span style="color:#930"><strong><br /></strong></span></div><div><span style="color:#930"><strong>Flammeri</strong></span></div><div><span style="color:#930"><strong>1 l mléka, 2 vejce, 5 lžic krupice, 2 lžíce kakaa, 5 lžic cukru, ½ vanilkového pudink. prášku</strong></span></div><div><span style="color:#930"><strong>Uvaříme hustou kaši z ½ l mléka, krupice, kakaa a 2 lžic cukru.</strong></span></div><div><strong><span style="color:#f90">Ze 2 bílků ušleháme pevný sníh a vmícháme ho do kaše, vtlačíme do misky vypláchnuté studenou vodou a necháme vychladnout. Můžeme přidat rozinky, lžíci rumu.</span></strong></div><div><br /></div><div><strong><span style="color:#f90">Připravíme si krém. Umícháme v kastrolku 2 žloutky s trochou mléka, 3 lžícemi cukru a půlkou pudinkového prášku, dolijeme zbylé mléko a uvaříme. Můžeme ochutit rumem. Vychladíme.</span></strong></div><div><br /></div><div>Kakaovou hmotu vyklopíme. Polijeme krémem buď celou a servírujeme, nebo krájíme jednotlivé porce a ty poléváme.</div><div><br /></div><div><img width="280" height="210" src="http://nd05.jxs.cz/094/654/628f7d8cec_84227940_o2.jpg" /><img width="280" height="210" src="http://nd05.jxs.cz/392/461/3aaed2a9d5_84227964_o2.jpg" /></div><div><img width="280" height="210" src="http://nd05.jxs.cz/100/585/249e72db8e_84227976_o2.jpg" /><img width="280" height="210" src="http://nd05.jxs.cz/026/711/4c34afa755_84227985_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Vynikající! Zmrzlinu to sice moc nepřipomínalo, ale chtěly jsme tomu věřit. Moc jsme si tenkrát pochutnaly, to si pamatuju. bylo to v letech ještě poměrné bídy, tak vytvořit z dosstupných surovin nápaditý moučník, který měl šmrnc, se rovnalo malému zázraku.</div><div>Doma jsme flammeri občas dělávaly, bylo u toho dost příležitostí k pomáhání - šlehání sněhu, míchání pudinku. A většina surovin byla doma běžně dostupná, tak se moučník mohl připravit i neplánovaně.</div><div>V receptech se na netu dá najít plno verzí hlavně s ovocem, základ se dělá i z jiných obilovin, třeba jahel. Ale tenhle kakaovovanilkový jsem snad ani neobjevila, tak přidávám.</div> http://vilemina.blog.cz/1203/tepla-zmrzlina-cili-krupicove-flammeri http://vilemina.blog.cz/1203/tepla-zmrzlina-cili-krupicove-flammeri Laskavé vzpomínání Wed, 28 Mar 2012 13:19:42 +0200 <div>Jarní zelené polévky se líbily, tak pokračuju v jízdě na jarní vlně. V období původně postním, kdy díky teplému počasí není už chuť na vydatná zimní jídla, může přijít vhod něco lehčího.</div><div>Aspoň do Velikonoc budou u mě v kuchyni mít přednost jídla jednodušší a rychleji připravená. Však se jich tu taky najde dost už mezi zveřejněnými (rubrika <strong>Malá jídla</strong> nebo <strong>Jídla ze zeleniny)</strong>, několik tipů na všední jídla přidávám. Pár jich uvízlo i ve foťáku:</div><div><br /></div><div>Čerstvý <strong><span style="color:#008000">špená</span></strong>t dodá těstovinám jiný rozměr. Barvy měly hezčí před uvařením, ale semtam nějaká chuťová stopa se rozeznat dala, nejvíc u tmavé sépie. Kousek masa opečeného na pánvičce doplní bílkovinu a obědová krabička je hotová.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/018/892/c40699bb24_83697764_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div><span style="color:#008000"><strong>Kuřecí stehýnko</strong></span> obyčejně opečené a dušené s cibulí se snese i <span style="color:#008000"><strong>s vařenou brokolicí</strong></span>, ta se mi totiž už dost zprotivila. Vylepšil by ji třeba sýrový dip nebo tak něco.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/177/890/a96a74bbfb_83697768_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div><span style="color:#008000"><strong>Cukety</strong></span> jsou skvělé třeba <strong><span style="color:#008000">naplněné ochuceným masem</span></strong> a zapečené se sekanými rajčaty, navrch je pokrájená dužina z vydlabaných lodiček.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/063/914/95df731321_84190045_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Opakovala jsem i <span style="color:#930"><strong>plněné žampiony</strong></span>, tentokrát malé. Zbytek bílého vína posloužil do <span style="color:#930"><strong><a href="http://vilemina.blog.cz/0907/risotto" target="_blank"><span style="color:#930">risotta</span></a></strong></span> s pórkem a zbylými žampiony, z toho vyšla velká dobrota.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/697/975/2f87b31a5f_84394578_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div><span style="color:#000080"><strong>Šišky s mákem</strong></span> podle již zveřejněného <a href="http://vilemina.blog.cz/1203/bramborove-sisky">receptu</a> mě nečekaně uchvátily.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/556/893/5e37e1dbdb_84392424_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Na programu byly i <strong><span style="color:#936">tvarohové karbanátky s pečenými lilkovými plátky</span></strong>. K jednomu tvarohu dám 1<strong>-2 vejce, cibuli, česnek, pepř, sůl, kmín a další koření, třeba kari, majoránku, papriku</strong>, jak kdy. <strong>Strouhanky</strong> je třeba přidat co nejméně, aby směs držela pohromadě, a karbanátky tvořit namočenýma rukama. Jinak budou tuhé. Musí být dobře propečené, tedy raději slabší. Peču pomaleji. Hodí se i nějaký dip, omáčka navrch. Já měla lehce ochucenou zakysanku (kořením na tzaziky) na téměř nasucho opečených plátcích lilku.</div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/086/936/3f5407649b_84394523_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div><span style="color:#800000"><strong>zeleninový boršč</strong></span> nebo <strong><span style="color:#f90">halušky</span></strong> podle zaručeného receptu z východního Slovenska:</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/639/566/cd0afcaff0_84392573_o2.jpg" /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/577/236/012f1b5d8c_84392603_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>získala jsem ho kuriózním způsobem, ale to je vyprávění až do nějakého dalšího dílu mých vzpomínek o vaření :)</div><div>Je to velice jednoduché - stačí <strong>nastrouhané brambory zvážit a mouky dát polovinu jejich váhy</strong>, z půl kila brambor je halušek hromada. Přidá se <strong>jedno vajíčko a trochu soli</strong>. Mají být co nejmenší, prý tzv. haluškár má otvory příliš velké, ale já jsem ho stejně použila - uvařené jsou, než těsto stihnete protlačit do vody...my si je dali taky se špenátem a s pečeným masem. Chystám se na brynzovou verzi, protože jejich příprava navzdory předchozím zkušenostem byla snadná.</div><div><strong><span style="color:#930">Mleté maso</span></strong> je vděčné, dá se do něj zapracovat i další zelenina - třeba mrkev. Používám častěji mleté výběrové hovězí. Nudle nějak zbyly a dušený pórek sestavu doplnil:</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/635/250/3892392e78_84394644_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Přeji hodně ispirace a dobré chuti k přípravě jarních jídel. Určitě je možné vymyslet jich desítky, odcházím do kuchyně a jdu kombinovat kuřecí maso s nejrůznější zeleninou, co najdu, nezapomenu na fazole, a po nějaké době přidám i sójové nudličky - uvidíme, zda to bude stát za článek :)</div><div><strong>Která jednoduchá kombinace teď na jaře učarovala vám?</strong></div> http://vilemina.blog.cz/1203/jidla-lehka-jarni http://vilemina.blog.cz/1203/jidla-lehka-jarni Jak vařím: menu a víceboje Sat, 24 Mar 2012 12:12:25 +0100 <div>Našla bych polévek zelené barvy víc, špenátovou, hráškovou, kopřivovou - na většinu je ještě brzy, ale přesto jsem v minulých dnech vařila hned dvě jiné zelené:</div><div><span style="color:#008000"><strong>pórkovou a brokolicovou.</strong></span></div><div><br /></div><div>Není to žádné velké vaření, taková polévka. Receptů na ně tady na blogu nenabízím mnoho a vařím tak jednu týdně, proto využívám příležitosti, abych tu díru v menu trochu vyplnila. Právě tyto dvě polévky využívají každá jiný postup, široce přenositelný na další zeleninové polévky.</div><div><br /></div><div><img width="520" height="380" src="http://nd05.jxs.cz/552/193/7a56199eb0_84169728_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div><strong><span style="color:#008000">Pórkovou</span></strong> jsme vařily jako mladé matky i pro děti, ovšem bez pepře. Jak vzpomínám v <a href="http://vilemina.blog.cz/1201/co-napsali-prvni-ctenari" target="_blank">Cukru na nitku</a>, jedna kamarádka ji dělala ještě jednodušeji, než jsem znala z domova: jeden menší pokrájený pórek trochu orestovala na lžíci másla, zasypala hned dvěma lžicemi mouky, kterou tím též trochu opekla, zalila vodou, ale ne moc, osolila a vařila. Pak se přidalo již jen mléko a trochu pepře a bylo hotovo. Tedy - pórková polévka ráda utíká, jak vidno na hrnci, je třeba ji hlídat, když začne kypět. Ven mi nepřetekla.</div><div><br /></div><div><img width="280" height="190" style="float:left" src="http://nd05.jxs.cz/593/453/24cf07ea3d_84169802_o2.jpg" /></div><div><img width="280" height="190" style="float:left" src="http://nd05.jxs.cz/651/138/d3635913c5_84169823_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div><div>Když se vaří s bramborami, trvá to déle - asi bych dnes už bramborami začala a orestovaný pórek přidala později. Přidávám taky vývar, může být i z kostky (používám někdy zeleninové bezglutamátové). A jíšku zase dávám instantní, je to dobrá pomůcka.</div><div>Stejným postupem vařím i <strong><span style="color:#f60">polévku ze strouhané mrkve.</span></strong></div><div><br /></div><div><span style="color:#008000"><strong>Brokolicovou</strong></span> jsem připravila tak, že jsem v osolené vodě uvařila balíček brokolice, rozebraný na větší růžičky, byl jich plný hrnec. Rozmixovala jsem je tyčovým mixérem - pár kousků jsem si dala stranou na ozdobu. Přidala jsem mražený vývar a přilila jsem smetanu - radši než 12%ní používám profi 19%ní. Dosolila jsem, opepřila a zjemnila mletým muškátovým oříškem. Může se dát i jen mléko.</div><div>A taková výborná <strong><span style="color:#f60">polévka z dýně</span></strong> se připraví úplně <a href="http://vilemina.blog.cz/1001/rehabilitace-dynove-polevky" target="_blank">stejně</a>.</div><div><br /></div><div><img width="520" height="380" src="http://nd05.jxs.cz/069/159/48af187d79_84169939_o2.jpg" /><img width="175" height="125" src="http://nd05.jxs.cz/500/032/474fe1d0d3_84169960_o2.jpg" /><img width="175" height="125" src="http://nd05.jxs.cz/810/847/c254348e1c_84170005_o2.jpg" /><img width="175" height="125" style="float:left" src="http://nd05.jxs.cz/714/718/059c44b558_84169976_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>A na tu třetí se chystám - mám totiž nakoupené docela pěkné <strong><span style="color:#008000">ředkvičky</span></strong>, tedy včetně listí. Zkusím něco takovéhoto:</div><div><strong><span style="color:#008000"><a href="http://vilemina.blog.cz/1003/polevka-z-bylinek-podle-anuse-kejrove" target="_blank"><span style="color:#008000">polévka z bylinek</span></a></span></strong> nebo <a href="http://www.olivovakucharka.webgarden.cz/polevky/polevkove-rozlusteni-redkvickova.html" target="_blank">jiný způsob</a> od Bali, kdy se listí nechá zavadnout na másle, vaří s cibulí a bramborou a rozmixuje se.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/897/010/70e3718fbe_84300015_o2.jpg" /></div> http://vilemina.blog.cz/1203/tri-zelene-polevky-na-oslavu-jara http://vilemina.blog.cz/1203/tri-zelene-polevky-na-oslavu-jara Tue, 20 Mar 2012 18:58:00 +0100 <div>Jak začne jaro, vzpomínám na bývalou chalupu, kterou už skoro dvacet let nemáme.</div><div>Na chalupu naše rodina začala jezdit na začátku 70. let, to jsme obě, sestra i já, chodily na gympl.</div><div>Proti malému bytu tam bylo dost místa, a to i na uskladnění zásob a pečiva. Vánoční cukroví se tu báječně uleželo a někdy vydrželo i do Velikonoc, jak se dříve říkalo s nadsázkou, že má to cukroví vydržet. Dokud jsme chalupu neměli, nevěřili jsme tomu: "Teď jsou ty perníky konečně akorát, a ty zázvorky krásně vláčné, tak takhle to má vypadat? Fakt to vydrží do Velikonoc!" pochutnávali jsme si. Brambory a jablka občas namrzly, když jsme to neodhadli s počasím. Taky voda se musela vypouštět, ale průtokáč jsme uchránili před zničením.</div><div><br /></div><div>Na chalupě jsme po příjezdu takhle při prvním oteplení na jaře začínali nejdřív topit, vařit čaj nebo grog. I svařené víno se tu často připravovalo. Po cestě byl vždy hlad, něco jsme vybalili a u rozehřívajících se kamen jedli, až pak se vynosil z auta ostatní materiál. Otec to často počítal, jednotlivých zavazadel bývalo od devíti do patnácti, což mu vždy přišlo moc.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/139/918/22f3224df8_84221615_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Když už na zahrádce něco vyrostlo, chystala matka ráno často pomazánku s bylinkami, z tvarohu s máslem, někdy z taveného sýra či obojího. Trs pažitky, který patřil k inventáři chalupy, si přesadila hned na dvorek, aby byl po ruce, časem přibyla přírodní dobromysl, od sousedů estragon a taky libeček, ten pro nás byl do té doby věcí neznámou. Jak říkal onen starousedlík, když jsme se ptali, co že je to za víc jak metrový keřík? "To líbeček, tróchu na ten pólifka," Z toho množství, co měl, by bylo polívky pro regiment! Dal nám rozemnout list, a opravdu: silná vůně maggi…začali jsme ho pěstovat z kousku oddenku a používat do ledasčeho - pomazánek, polévek, omáček, brambor, sekané. Kopr jsme pěstovali ze semínek, ale málokdy se dařil. Šikovné bylo mít aspoň pár cibulek na nať, trochu petrželky. I další byliny matka sháněla do sbírky, ne vše se osvědčilo. Ani na pěstování zeleniny tam nebyly podmínky, ředkvičky nebo mrkev nám při občasné péči moc nerostly, to nemělo smysl.</div><div><br /></div><div>Zpočátku se na našich pozemcích našlo kopřiv dost a dost, a tak jsme několikrát na jaře zkusili udělat z nich špenát. Té práce s praním, obíráním a spařováním! Pak vše matka ještě umlela na masovém mlýnku, ale když nebyly kopřivy úplně malé, měly už silnější vlákna, a to k jídlu moc nebylo. Výsledná chuť se mi zdála ještě o něco horší než tehdejší mražený špenátový protlak…ten na jaře už nebyl k dostání, ale kopřivy ho u nás nenahradily! Ve velikonoční nádivce je máme rádi, ale samotné ne.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/156/196/767f956e5a_84221628_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Vařily jsme tu jednoduchá jídla, ale už z vícera čerstvých surovin než na letních bytech: polívky, sladké knedlíky, palačinky, lívance, bramboráky, lečo, květákové placky, francouzské brambory, zapečené těstoviny, kuře, filé, guláše, zelné fleky.</div><div><br /></div><div><img width="300" height="225" src="http://nd05.jxs.cz/878/091/feac120ef3_84221644_o2.jpg" /><img width="300" height="225" src="http://nd05.jxs.cz/143/655/28909b999d_84221679_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>V té době už jsme byly na pomáhání vyškolené, ne že by to byla vždy ta nejlepší zábava, ale když jsme se do vaření pustily všechny tři a práci si rozdělily, bylo to za chvíli, oběd býval do půl hodiny na stole. Za hezkého počasí jsme mohly plno prací udělat venku na sluníčku, hlavně těch, se kterými se více "nadělalo". Čistily jsme tam zeleninu, škrábaly brambory, něco strouhaly. Když se moc oteplilo, bylo naopak příjemněji v chladnější kuchyni.</div><div><br /></div><div>To samé se stolováním. Záhy jsme zjistili, že to není taková idylka, jak si člověk představuje. Tu do jídla napadalo něco ze stromu, tu tam přistál a přilezl nějaký hmyz, otravovaly vosy, vše rychle chladlo nebo osychalo, vítr i něco shodil, přihnala se přeháňka…málokdy bylo počasí akorát! Ale pít kafe a u toho kouřit se tam dalo, to tehdy stačilo.</div><div><br /></div><div>A ti mravenci! Na jaře přijedeme a koukáme po kuchyni: "Jé, tady jim vede dálnice přímo do skřínky s potravinami! A odkud sem choděj?" "Hele, tady mizí mezi trámy ve škvíře!" "A druhou cestu mají tudy…" ukazujeme jedna za kredencí na opačné straně kuchyně. "No jo, našli lahev se sirupem! Nejspíš byla trochu opatlaná zvenčí," rozumuje druhá. "Však zas odejdou, a tohle jim zatím zabavíme, lezou jen zvenku, zavřený to je naštěstí dobře," pravila matka a umyla lahev. "To je jen teď na jaře, uvidíte." Někdy nalezli až dovnitř do zcela nepochopitelných věcí, ale opravdu tam byli jen na jaře, několik roků za sebou. Pár týdnů jsme je mořili, jak se dalo, ale moc to nepomáhalo. A jak přišli, zas odešli. Náhle.</div><div><br /></div><div>I myšce se tam občas zalíbilo, v rohu za již zmíněnou kredencí byla nachystaná pastička. Taky se stalo, že jsme na chalupu pár týdnů nejeli a chycenou myšku našli až po delší době. Vyčistit pastičku jsem tedy nezvládala...</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/804/816/a8bacca793_84221692_o2.jpg" /></div><div>(ilustrační foto z vl. archivu)</div><div><br /></div><div>V sobotu dopoledne jsme často ještě obrazily pár místních obchodů a dokoupily, co bylo k mání, třeba uzeniny k opékání. V 70. letech tu prodávali běžně liberecké párky, v Praze velmi vyhledávané, musel mít člověk štěstí, aby je ještě měli - byly prostě lepší, na opékání se kupovaly jen ty! A když jsem se v 80. letech přestěhovala do Jablonce, byly tam preferované naopak párky pražské, ty se sháněly, a liberecké tam ležely bez povšimnutí, považovaly se za podřadné. Připadalo mi to dokonale absurdní! O těch druhých se totiž vypravovaly vždy ty stejné fámy - třeba o kuriózních součástkách, useklých prstech, protézách i pivních zátkách v nich nalezených, o údajných krysách a švábech, spadlých do masa a semletých dohromady.</div><div>Nihil novi sub sole.</div><div>A jestli vás vzpomínání baví, najdete ho více v knížce Cukr na nitku - odkaz vlevo.</div> http://vilemina.blog.cz/1203/vzpominani-o-chalupe http://vilemina.blog.cz/1203/vzpominani-o-chalupe Laskavé vzpomínání Fri, 16 Mar 2012 18:04:48 +0100 <div>Jako dítě jsem zrovna sladké bramborové šišky neměla ráda, nějak se mi příčily brambory nasladko - a školní jídelny to samozřejmě nezměnily. Lepivá podoba bramborových "špalíčků" nebo chuťově podobných škubánků, posypaná makem a cukrem, navíc omaštěná sádlem, si mě získat nemohla. Ani bramborové placky s povidly mi nejely.</div><div>Šišky dělala babička obalené ve strouhance a mám dojem, že ani ty jsem nejedla mnohokrát nasladko, spíš jen posolené. Škubánky jsme jedli s tvarohem a slané, druhý den už opečené. A nejlépe k roštěnce.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/075/732/5880ffb171_84043329_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div><span style="color:#000080"><strong>Bramborové šišky ve strouhance podle babičky<br /></strong></span></div><div><br /></div><div><span style="color:#000080"><strong>400 g brambor, 250 g hrubé mouky, 1 vejce, sůl, 3 hrsti strouhanky a máslo na obalení, případně cukr, tvaroh na sypání</strong></span></div><div><br /></div><div>V reginální kuchařce jsem našla poměr surovin hodně jiný, je v něm jen polovina mouky<strong>.<br /></strong></div><div><strong><br /></strong></div><div><span style="color:#800080"><strong>Pojizerské bramborové šišky</strong></span></div><div><span style="color:#800080"><strong>500 g brambor, 140 g hrubé mouky, 1 vejce, trochu mléka, sůl, sádlo na omaštění, mák a cukr na posypání</strong></span></div><div>Postup se neliší.</div><div><strong>Brambory vařené ve slupce oloupeme a protlačíme lisem nebo nastrouháme</strong> na jemném struhadle. S moukou, solí a vejcem <strong>zaděláme těsto a válíme šišky</strong> velké jako prst. <strong>Vaříme v osolené vodě</strong>. Podle velikosti to trvá cca 5 minut. Okapané posypeme strouhanou houskou, kterou jsme opekli na másle dozlatova, nebo mákem a cukrem. S tvarohem mohou být sladké i slané. Babička ještě ještě pokapala rozpuštěným máslem.</div><div><br /></div><div><img width="640" height="480" src="http://nd05.jxs.cz/270/925/ebcaeb30c5_84043340_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Přemítala jsem totiž, zda ty šišky opravdu svedu? A jak by mi chutnaly dnes? I když jsem je v dětství jedla, uvědomila jsem si, že jsem je nikdy sama nevařila! Nic jednoduššího, než to vyzkoušet, řekla jsem si, a pustila se při vhodné příležitosti do toho.</div><div>Příležitost nastala - měla jsem zrovna malý přebytek vařených brambor, asi 300 g, což na zkoušku stačilo.</div><div>Zvolila jsem těsto pojizerské. Vajíčko jsem do něj dala taky celé, mléka pár lžic. Těsto se mi zdálo skoro moc měkké, ale to bylo dobře - když se to s moukou přežene, je výsledek nepoživatelně gumový.</div><div>Skutečně jsem je vařila asi sedm minut, ač kuchařka uvádí 15-25 jako u knedlíků, to by se šišky rozvařily.</div><div><br /></div><div><img width="640" height="480" src="http://nd05.jxs.cz/979/287/40f63c7982_84043345_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Šišky chutnaly báječně měkce a bramborově, ani stopa po nepříjemném lepivém pocitu šišek z jídelen, těsto bylo kypré a bez pachutí, k nakousnutí už takhle samotné! Trochu jsem je omastila sádlem a úplně dostala chuť zkusit je s mákem. Použila jsem již koupený mletý mák (vakuově balený - výborná vymoženost proti žluknutí) a trochu cukru a plna nostalgie jsem objevovala dávné chutě jednoduché lidové kuchyně.</div><div>Až zas budu mít pár brambor navíc, určitě si je udělám znova - a možná seženu i parťáka.</div> http://vilemina.blog.cz/1203/bramborove-sisky http://vilemina.blog.cz/1203/bramborove-sisky Ostatní teplá jídla a přílohy Wed, 14 Mar 2012 17:00:38 +0100 <div>Přivezla jsem si naložené ančovičky-sardele z Andalusie. Při té příležitosti se vynořila stará záhada, zda <span style="color:#000080"><strong>sardele a sardinky</strong></span> jsou to samé nebo jak to spolu vlastně souvisí.</div><div><br /></div><div><img width="520" height="380" src="http://nd05.jxs.cz/279/826/942341bc28_83696598_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>V době internetu se dá nalézt jasná odpověď z důvěryhodného zdroje, tady je:</div><div><br /></div><div><span style="color:#000080">Slovo <span style="color:#936"><strong>sardinka</strong></span> má dva významy. Jednak je to pojmenování konkrétní drobné sleďovité mořské rybky, která je hromadně lovena, jednak se tak obecně říká těmto, ale také jim podobným rybičkám, sterilizovaným v oleji nebo v marinádě. <strong><span style="color:#936">Sardel</span></strong> pak je něco jiného než sardinka. Slovem sardel se také pojmenovává sleďovitá mořská rybka, ale jiná. Zatímco sardinka je rodu Sardina, sardel je rodu Engraulis a její další jméno je ančovička, v některých knihách se píše anšovka. Také výraz sardel slouží jako obecné pojmenování, sardele jsou rybky - a nemusí to být jen sardele - naložené v soli, z těchto sardelí se pak dělá sardelová pasta. Kuriózní určitě je, že přestože slovo sardinka vypadá jako zdrobnělina od sardel, sardele jsou menší rybky než sardinky. Pojmenování obou druhů ryb a obou typů naložených rybiček pochází od jména ostrova Sardinie ve Středozemním moři, kde se tyto rybky lovily. <a href="http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/147861" target="_blank"><span style="color:#000">Zdroj</span></a></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><br /></span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000">Takže sardelová pasta nemusí být ze sardelí, tedy z ančoviček...to jsou teda záludnosti. Nicméně pro kuchyňské použití je to dobré vodítko.</span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000">U sardelové pasty, kterou babička hojně používala na zvýraznění chutě omáček, nejen sardelové, vždy vzpomínala na pravé ančovičky, které nebyly na žzačátku 60. let k dostání. Očka s kapary se objevovala jen vzácně, jako pochoutka na jednohubky pro dospělé, a vše to chutnalo hodně slaně.<br /></span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000">Nám dětem k svačině na chleba s máslem taky někdy mazala slabě trochu sardelové pasty, měla jsem to ráda.<br /></span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000">Ještě jsme ji dávali do vajíčkové pomazánky.</span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><br /></span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/593/096/e1cc8a57a1_83696881_o2.jpg" /></span></span></div><div><br /></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><strong><span style="color:#000080">Ančovičky</span></strong> jsem tedy pokrájela a rozetřela, jak to šlo, a přidala jsem k nim nasekaná <strong><span style="color:#000080">vajíčka natvrdo</span></strong> (bílky protlačuju drátěným kolečkem dvakrát, aby byly kousky menší) a <strong><span style="color:#000080">pomazánkové máslo</span></strong>. I ten olej, v kterém filátka leží, je dobré použít. Na zjemnění chuti dávám i lžíci majonézy, tu jsem tentokrát vynechala. Pomazánka se může lehce připepřit. V jedné variantě jsem ji ochutila i cibulí, ale ač jí byl jen kousek, nějak mi to nesedělo - možná jsem ji měla předem spařit.</span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><br /></span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/127/327/1830a0fc53_83696913_o2.jpg" /></span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><br /></span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000">Krom klasického namazání lze kopeček pomazánky taky položit na salátové "hnízdo" (lože, a jánevímjak by to ještě nazvali v rádobynóbl podnicích), prostě na podklad ze zeleniny, předem ochucené, a pečivo lze přikousnout.</span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><br /></span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><img width="448" height="336" src="http://nd05.jxs.cz/813/489/657f0f98b8_83697170_o2.jpg" /></span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><br /></span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><span style="color:#008000"><strong>Avokádo</strong></span> přišlo na řadu čistě náhodou, ne proto, že bych se rozhodla vařit podle abecedy. Musí být dobře zralé, spolehlivější jsou v tom avokáda černá, pod pevnou slupkou měkká dužina, která jde rozmačkat vidličkou. Tentokrát jsem využila tip od kolegyně a přidala jsem krom česneku, citrónu, soli a pepře i <strong><span style="color:#008000">několik lžic tvarohového sýra</span></strong>. Taky trochu zelené petržele a pomazánka byla na světě. Proležení jí vůbec nevadí, vydrží v lednici nejméně čtyři dny.</span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><br /></span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/793/587/dbff9a3da2_84043254_o2.jpg" /></span></span></div><div><span style="color:#000080"><span style="color:#000"><br /></span></span></div> http://vilemina.blog.cz/1203/pomazanky-od-a-ancovicky-avokado http://vilemina.blog.cz/1203/pomazanky-od-a-ancovicky-avokado Studená kuchyně Sun, 11 Mar 2012 22:29:57 +0100 <div>Z dýně jsem už pekla několik moučníků (<a href="http://vilemina.blog.cz/1104/dyne-upecena-nadvakrat">muffins</a>, <a href="http://vilemina.blog.cz/0910/dynove-inspirace">koláč</a>) v různých variacích. Cookies se dělají opět z dýňového pyré, na které lze vydlabanou dýni buď uvařit nebo upéct. Když mám dýni, která se loupat nemusí, tedy hokkaidó, stačí ji uvařit - je to totiž o dost rychlejší než pečení, které trvá skoro hodinku, ale zas se pak dužina lépe odstraní od slupky. A mně líp chutná pečená.</div><div>Smíchat těsto není velký problém, lze dobře využít i techniku. Našla jsme si <a href="http://www.joyofbaking.com/PumpkinCookies.html" target="_blank">recept</a> na webu, který je dobře znám.</div><div>Tak dýni máme, co dál?</div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/050/566/14c17d3ff3_84002910_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Všechna koření jsou tady:</div><div><img width="640" height="480" src="http://nd05.jxs.cz/549/465/18c7a715e9_84003327_o2.jpg" /></div><div>Ta dodají chuti, jen se skořicí šetřím, aby příliš nedominovala. Těsto má mít konzistenci zmrzliny, no budiž, a taky se dá nabírat malými zmrzlinovými kleštěmi, aby kopečky byly pravidelné a rozteklé sušenky rovněž. Použila jsem lžíci, ale nejsem si jistá, zda bych dosáhla kulatějších cookies s tím doporučeným nářadím - mám ho někde, momentálně nedostupné.</div><div>Na těsto jsem využila mixér.</div><div>Vzala jsem <span style="color:#f60"><strong>2 vejce, 200 g cukru (třtinového), rozpuštěný tuk 120 g (slunečnicivý olej 120 ml), 250 g polohrubé mouky a dýňové pyré - čtvrt litru.</strong></span></div><div>Do mouky jsem přidala <strong><span style="color:#f60">půl lžičky soli, lžičku prdopeče, lžičku sody</span></strong>, mírně navršené. Pak už jen koření - <strong><span style="color:#f60">skořice</span></strong> více, skoro lžičku, špetku až dvě mletého <strong><span style="color:#f60">zázvoru a tlučeného hřebíčku</span></strong>.</div><div><img width="300" height="220" style="float:left" src="http://nd05.jxs.cz/549/465/18c7a715e9_84003327_o2.jpg" /><img width="300" height="220" style="float:left" src="http://nd05.jxs.cz/761/067/c9c24b074b_84003365_o2.jpg" /></div><div><img width="300" height="220" style="float:left" src="http://nd05.jxs.cz/267/240/e3fd1e7587_84003368_o2.jpg" /></div><div><img width="300" height="220" style="float:left" src="http://nd05.jxs.cz/394/442/d207d1a2d0_84003425_o2.jpg" /></div><div>Pečou se asi čtvrt hodiny, dokud u středu zapíchnuté párátko není suché.</div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/835/578/07de665232_84003369_o2.jpg" /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/318/906/512288f4c5_84003372_o2.jpg" /></div><div>Zdály se mi až moc ploché a měkké, nelišily se strukturou příliš od muffinů. Přece jen těsto bylo řidší, spíš jako zmrzlina již trochu povolená, ale poměr surovin odpovídal.</div><div><strong><span style="color:#f60">Polevu</span></strong> jsem umíchala jen <strong><span style="color:#f60">z tvarohu s cukrem</span></strong>, ozdobila puntíky, ale není to druh určený k přenášení. Po tři dny, co sušenky vydržely, chutnaly dobře.</div> http://vilemina.blog.cz/1203/dynove-susenky http://vilemina.blog.cz/1203/dynove-susenky Dezerty Thu, 08 Mar 2012 21:24:11 +0100 <div>Jednu pošmournou zimní neděli brzy po Vánocích jsem si vybrala k většímu <span style="color:#f60"><strong>vaření pro zábavu</strong></span>. Ještě jsem se k jejímu popisu nedostala, tak dokud není úplně jaro, napravuji a zařazuji. Myslím totiž, že ještě pořád ta jídla sezóně odpovídají.</div><div>Měla jsem v úmyslu nachystat nejen oběd pro dva, ale i večeři pro čtyři a ještě nějaká jídla, co se budou jíst ve všední dny.</div><div>Začala jsem kolem desáté. Hodně chodů jsem chtěla péci v troubě, tak jsem si nejdřív stanovila vhodné pořadí, abych měla vždy čas na přípravu a vše stihla.</div><div>Jako první šlo do trouby <strong>maso k večeři</strong> - měla jsem ho asi osm porcí, abych pokryla potřebu dalších dnů. Našpikovala jsem <strong>králičí stehýnka</strong>, opepřila a osolila <strong>i s kuřecími</strong>, která zas naopak potřebovala části tuku zbavit, a spolu s cibulí, česnekem a trochou hořčice navrch jsem je dala péci. Podlívala jsem bílým vínem, až když se v troubě maso trochu zapeklo. Průběžně jsem je přelívala šťávou a ještě přidala víno i vodu.</div><div>Plánovala jsem, že před večeří maso ještě dopeču a dochutím vínem, hořčicí a kapary. Odložila jsem ho stranou - na balkon. Nezapomněla jsem taky dát chladit víno k večeři.</div><div>Jako druhé šly do trouby <strong>papriky</strong> k obědu (a částečně na další dny, tedy plný plech): Očištěné podélné půlky jsem naplnila jednak sýrovovaječnou nádivkou s tvarohem (jako na žampiony), jednak ochuceným mletým hovězím. Připravila jsem k nim brambory.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd03.jxs.cz/904/358/f6f0985965_65756593_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Během pečení paprik jsem ještě dokončila <strong><a href="http://vilemina.blog.cz/1012/huspenina-cili-sulc" target="_blank">sulc</a>,</strong> nožičky tentokrát s jazykem jsem měla uvařené už od předešlého dne. Vyndala jsem je z rosolu, který jsem dala svařit s octem, aby se zahustil, pustila jsem kvůli odchodu páry naplno i digestoř. Přidala jsme do něj kořenolvou zeleninu na kostičky. Pěknou kůži a maso z jazyka jsem nadrobno pokrájela, k tomu kus cibule, okurky taky na malé kostičky. Když byla zelenina v sulcové polévce měkká, zalila jsem připravené maso v miskách a dala tuhnout do chladu. Balkón se začal utěšeně plnit.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd04.jxs.cz/367/745/48d006e247_71470555_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>To už poledne minulo a já ještě před pozdějším obědem začala chystat i tvarohový <a href="http://vilemina.blog.cz/0905/drobeni-povoleno" target="_blank">drobenkový koláč</a>. Na ten jsem podle dávnějšího plánu chtěla konečně vyzkoušet náplň z tvarohu s pudinkem. Normálně dávám do tvarohu více mléka a pudinkový prášek, ale je také možno rozmixovat uvařený pudink s tvarohem předem. Hustší a <strong>sladší pudink ze dvou sáčků v 1/2 litru mléka</strong> jsem promixovala <strong>s dvěma měkkými tvarohy</strong>, přisladila, přidala rum - výborné. Aby moučník měl více chuti a byl i vzhlednější, ještě jsem na drobenkové těsto rozložila vrstvu sušeného ovoce - třešní. Ale na fotku rozkrojeného koláče už nedošlo.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/390/598/8301542747_82882950_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Po obědě a nádobí jsem dala péci koláč, naporcovala zbylé papriky do krabiček, a než se koláč dopekl, bylo i vytřeno. Měla jsem dvě hodiny času na odpočinek i kafíčko.</div><div><br /></div><div>Po páté jsem opět zapnula troubu, vrátila do ní maso k večeři, které jsem ještě trochu podlila vínem, aby bylo dost šťávy, dala do ní prohřát senzační velké kapary, co jídlo i pěkně ozdobí (díky, K.!), a připravila <a href="http://vilemina.blog.cz/1008/jak-nachytat-kure-na-svestkach" target="_blank">svítek</a> na přílohu.</div><div>Na předkrm jsem vzala dvě papriky, rozkrájené na lodičky, které jsem naplnila ořechovosýrovou pomazánkou, připravenou den předem. Potřebuje totiž rozležet. Ozdobila jsem talířky ještě okurkou, připravila k nim misku s crackery místo pečiva. Prostřela jsem stůl, převlékla se a návštěva mohla přijít.</div><div><br /></div><div><img width="469" height="555" src="http://nd05.jxs.cz/559/543/dcd4492510_82882978_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>S jídlem jsem byla spokojená. Předkrm chutnal svěže. Králík se nevysušil, kuře se pěkně upeklo. Celková chuť po hořčici a víně s kapary je lehce navinulá, zajímavá. Šťáva se mi při čekání přece jen trochu ztratila, ale stačila.</div><div><br /></div><div><img width="400" height="300" src="http://nd05.jxs.cz/132/860/a66eac2221_82883027_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Když nám slehlo, pustili jsme se do koláče. Jen se rozplýval na jazyku. Náplň měla krémovitou strukturu a chutnala prý pribináčkovitě, přitom se dala snadno krájet. Třešní jsem mohla dát i více, ale koláč oživily. Brusinky by se hodily úplně nejlíp, ty zkusím příště. Trochu práce navíc s přípravou náplně se vyplatilo. Jen na focení už tolik energie nezbylo, během návštěvy se to taky moc nehodilo.</div><div>Užila jsem si u toho pěkný den, plný napínavých situací a drobných vítězství.</div> http://vilemina.blog.cz/1203/vecere-a-vareni-pro-zabavu http://vilemina.blog.cz/1203/vecere-a-vareni-pro-zabavu Jak vařím: menu a víceboje Fri, 02 Mar 2012 15:23:56 +0100 <div>Velké žampiony se dají upravit narychlo jako bezmasý steak, taky nahradí hamburger v žemli.</div><div>A samozřejmě jsou výborné na plnění, i když lze naplnit i menší kloboučky. Velice jsem si oblíbila směs sýrovou-vaječnou, dá se použít spousta druhů sýrů včetně zbytečků, pro lepší strukturu se hodí i kus měkkého tvarohu. Dochucuji třeba bylinkami, česnekem i cibulí. Mám-li výraznější sýry, kořením méně, třeba jen trochou pepře, fádnější sýr se může zas oživit i něčím orientálnějším, kari, chili a co má kdo rád.</div><div><br /></div><div><img width="520" height="380" src="http://nd05.jxs.cz/634/614/a35e3dcfe8_82477355_o2.jpg" /></div><div><br /></div><div>Tentokrát jsem na tři velké klobouky spotřebovala půl hrudkovitého tvarohu, jedno vajíčko a asi 50 - 70 g tvrdého sýra. Měla jsem zbytek petrželky, ta se sýrem taky dobře ladila. Zapékací misku jsem jen vytřela olejem a klobouky bohatě naplnila. Zapečené dozlatova a obložené další zeleninou splnily vzorně roli předkrmu. Neudělaly by si ostudu ani jako hlavní chod, třeba s bramborovou kaší.</div><div><br /></div><div><img width="520" height="380" src="http://nd05.jxs.cz/560/525/d05cb41788_82477390_o2.jpg" /></div> http://vilemina.blog.cz/1202/portabella http://vilemina.blog.cz/1202/portabella Malá teplá jídla Sun, 26 Feb 2012 23:06:31 +0100