Domácí jídla na rodinné oslavy I.

22. července 2019 v 10:28 | vilemina |  Jak vařím: menu a víceboje
Větší domácí oslavy se nepořádají tak často, aby si je jeden dost nacvičil, tak se možná budou moje zkušenosti někomu někdy hodit.


Vymysleli jsme si s mužem hned několik domácích oslav - oč byla jarní svatba menší a utajenější, o to více jsem si zavařila na třech rodinných setkáních během několika uplynulých týdnů. Na vymýšlení bylo času dost, jen jsem potřebovala vše dobře rozmyslet kvůli svým omezenějším pohybovým možnostem a vyladit načasování...musí se totiž počítat s dostatkem času na přípravy stolu a nápojů, umytí nádobí či podlahy v kuchyni, úpravu hostitelky :) a nenechat si tedy na poslední chvíli moc vaření.
Muž pravil, ať toho co nejvíc koupím hotového, ale i když jsem se snažila, moc toho nebylo... Znám se, připadala bych si hloupě, když tolik let o vaření píšu. Jen jsem si musela vymyslet pokrmy, které je dobré připravit dopředu nebo naopak až narychlo nakonec. Koupili jsme pečivo, to bych časově už nezvládla napéct, pak medovník, který ani nemusel být, taky rakvičky, protože převoz by sněhové pavlovy asi nepřežily, majonézu, s kterou vaječná tláča byla o něco gumovatější než s domácí, nápoje, záložní grilovací klobásky, no a to je celkem vše. Nakonec to klaplo, snad nic nechybělo, a naopak nějaké ty přebytky se postupně užily. Focení jsem se už věnovat naplno nestačila, živí hosté byli přednější. Jen ta záda jsem si přece jen zablokovala :(
Do plánů jsem se snažila zahrnout i nutné a reálné chladící a úložné kapacity, šikovnost při servírování, dovoz nákupu atd. Z lednice vždy vyhodím většinu zeleniny a ovoce, které to den dva v chodbičce přežijí (v létě holt chybí balkón, navíc s migrujícími mravenci), minimalizuji obvyklé všeobecné zásoby a ono to tam už nějak vleze. Moc se mi hodilo, že jsem měla ubrus vyžehlený předem, je to sice chvilka, ale nutnost vytahovat prkno a podobně, když je navíc vedro, z toho udělá celkem nepříjemnou záležitost. Podobně vyleštění příborů a sklenic s předstihem pomůže ušetřit čas v den D, taky nutný úklid od pavučin za topením až po likvidaci různých praktických hromádek tu i onde... I dalšími věcmi jsem si šetřila síly, protože hostitelka nemůže dopadnout k tabuli na pokraji vyčerpání :) Nápoje jsme chladili v přepravce s protékající vodou ve sprše, v lednici bylo jen prosecco.

První oběd v teplém dni byl plánovaný pro deset osob, nakonec se jich zúčastnilo jen osm (2 děti za 1 dospělce). Koncipovala jsem ho tak, aby vše bylo lehké, vhodné do horka, a dlouho se nic nepeklo: vyšel mi marinovaný losos, studený rýžový salát, šťouchané brambory, s předkrmem (vaječná tlačenka) a lehkým dezertem - cheesecakem a minipavlovami, jedno s ovocem, jedno s ganache. Přidala jsem ještě listový salát, marinované lilky a dipy. Bohužel už právě skončila sezóna chřestu, ten se k lososu též dobře hodí. V rezervě byly ještě sýry a uzeniny na studenou mísu a kupované snacky pro případ, že by se sešlost více protáhla. Zavrhla jsem tedy všechny velké kusy masa k pečení, pomalu dušené omáčky, knedlíky, dlouho tažený vývar, kynuté i listové pečivo, které je nejlepší jíst hned po vytažení z trouby, velké aranžování těsně před podáváním atd. K pití jsme vybrali krom prosecca pivo i nealko, růžové víno, vodu, džus. Káva presovaná ze stroje.


Vaječná tlačenka je v naší rodině dosti populární a oblíbená při slavnostnějších příležitostech. Ale krom mé matky si na ni málokdo troufne, tak ji teď dělám všem já. Vydrží minimálně týden v lednici. Lepší je z domácí majonézy, neb kupovaná obsahuje jen minimum žloutků (3%, což je 1 žloutek na 1 kg majonézy!) a oleje, tak je výsledek gumovatější a sušší. Jako předkrm, který má být z jiných ingrediencí, než další jídla, a lehčí, než hlavní chod, se hodí skvěle.


Rýžový salát jako přílohu do horka mě naučila kamarádka ze Švýcar, ale ač ho znám asi 25 let, na blogu chyběl, je ale v Zatraceném kyselu.
Uvařím rýži, lépe kulatozrnnou. Dvě sběračky hodím na zpěněnou cibulku, zaliju 4 sběračkami vody, přiměřeně osolím, přihodím 3 hřebíčky a pod pokličkou mírně dusím, až se voda vyvaří a vsákne. Rýži během chladnutí občas promíchám, aby byla sypká. Pak přidám asi půlku cibulky, může být i červená i zelená nať, půl celerového řapíku, dvě rajčata a jednu papriku na menší kostičky. Vše dobře okyselím vinným nebo jablečným octem, dosolím, připepřím a zamíchám s olivovým olejem. Rýže chutě nasákne, takže solit a kyselit radši více a nechat v lednici odležet. A to je vše. Vařila jsem dva dny předem. Před podáváním jsem ještě trochu dokyselovala. Dip z majonézy a zakysané smetany se může podávat vedle. Hodí se i k lilkům, které jsem taky mohla připravit s předstihem, proležení jim jen prospěje.
Dvě přílohy působí slavnostněji, tak jsem i kvůli případným odpíračům studené rýže uvařila v den návštěvy pár brambor (1 kg), zamíchala je s jednou naťovou cibulkou (v horkých bramborách tak akorát zavadne) a jednou šlehačkou a nechala šťouchané cibulkové brambory na teple.
Marinování lososa jsem natrénovala předem, našla trik na stažení kůže (péci kůží nahoru a po 5 minutách sloupnout) a vybrala marinádu se zázvorem a sójovkou. Musím říct, že mě to nadchlo a klasicky opečený losos, jak jsem ho připravoval doteď, už nemá moc šancí zaujmout... Pro tuto příležitost se mi hodil i způsob přípravy, který mi uvolnil ruce na jiné činnosti. Rybu jsem namarinovala do jednoho kameninového pekáče večer (2 vrstvy to byly) a potom ji jen rozdělila do dvou, šoupla na krátkou dobu do trouby a mohla ji tam udržet v teple až do podávání (které se z obj. příčin o půl hodiny pozdrželo). Na chuť a vzhled pokrmu to nemělo vliv.


Pavlovy v mini formě se dají upéci hodně předem, na vzorku jsem ověřila nejméně dva týdny, což je dostačující. Upekla jsem je v týdnu před oslavou. Načetla jsem spoustu variant, nuancí v poměrech, nějaké ty legendy o původu dortu, a nakonec zkusila na 1 bílek (=30 až 35 g) dát postupně 50 g krupicového cukru, špetku soli a šlehat dlouho, cca 10 min., až je sníh hodně krémovitý a hutný. Pak lehce zamíchat ocet (1/2 lžičky na bílek) a škrob (lžičku na bílek) a vytvarovat mírně prohloubené dortíky na plech. Šlehání stroj uměl dobře, sníh byl super, ale pečení jsem vychytala až na potřetí. Musela jsem troubu z doporučovaných 120 stupňů snížit až na 100, nechat dvě hodiny, ne hodinu, a potom do vychladnutí, tedy do rána. Pekla jsem dva plechy současně (jen ze 3 bílků), bylo třeba je i přehodit - jak, že jo, když se trouba nemá otvírat? No přežily to. Na druhou stranu jejich pečení příliš nezahřálo byt, což se taky počítá. Další výhodou je možnost různých variant, tedy vždy se šlehačkou, k tomu rozmanité ovoce včetně lemon curd, ale i ořechy, karamel, čokoláda, káva, kokos, no co si kdo vzpomene. Zvolila jsem ganache (jednu čokoládu rozpustit v jedné šlehačce a druhý den ušlehat), ozdobenou naloženými černými ořechy. Dopoledne jsem pavlovy nazdobila a dala do ledničky, kde se mezitím už uvolnilo místo po lososu. Udělám si někdy zásobu pro náhlé návštěvy, bílky se můžou použít i mražené, lépe se šlehají.


I cheesecake jsem připravovala ve středu večer. Podobal se více tomuto.
Chtěla jsem ho hodně vysoký, aby dortovka byla skoro plná, tak jsem sušenkový základ s rumem zalila dvojitou dávkou z přiměřeně oslazené zakysanky (800 g), tučného tvarohu (500 g), rumu, vanilkové esence a dvou želatinových ztužovačů. Nedávno jsem zkoušela zdobit ho kvítky černého bezu, což nebylo úplně ok, ale vypadalo to tak trochu svatebně :) Nyní jsem měla v plánu aspoň sedmikrásky, ale nakonec jsem ho posypala jen kuličkami vína dvou barev. Želé jsem uvařila z půl litru stolního bílého vína, to bylo akorát. Ještě jsem z toho množství odvětvila tři ochutnávací porce do skleničky, abych měla ukázku pro kamarádku. Po zatuhnutí jsem formu trochu otevřela, aby se dort odlepil od stěn, šlo to docela dobře, musí se jen objet u horního okraje plochým nožem. Pak jsem ho zakryla fólií a uložila do ledničky. Měla jsem trochu obavy, aby se nevypařila voda a nenakapala pak ošklivě na povrch želé, to se mi taky jednou stalo, u paštiky. No, protože jsem trochu zbrkle (rozuměj blbě) upravovala kuličky vína nahoře, stejně se mi tím želé na dortu trochu zakalilo, ve skleničkách zůstalo čiré.Na třetí hostinu jsme dělala do skleniček vše a s malinami a rybízem.


Symbolicky jsem ještě den předem upekla pár malých koláčků, aby tabule byla více posvatební. Tyhle moje dobré koláčky chutnají výborně i několik dnů dík vyššímu podílu tuků a žloutků a rovněž se dají skvěle zmrazit. Kynuté těsto zadělávám v robotu: rozpustím 150 g másla a pořádnou lžíci sádla v 200 ml mléka. Umíchám nejdřív 2 žloutky s 60 g cukru, dvěma špetkami soli, trošičkou muškátového oříšku a nadrobím půl droždí, střídavě přidávám mléko s tukem a 350 g hladké mouky, může být namíchaná i se špaldou. Nechám vypracované měkčí těsto vykynout. Utvořím koláčky požadované velikosti, jsou jich 2 plechy, ještě hodně nabydou. Přetřu celé bílkem a naplním dle libosti. Na malé drobenku ani nedávám.



SKlidila jsem mnoho chvály, pečlivá příprava se vyplatila. Jídla se mi povedla, a tak přes jejich celkovou lehkost (tedy ne ve smyslu kalorickém) se hosté prý přejedli :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Iva Iva | 22. července 2019 v 12:18 | Reagovat

Veliká pochvala a obdiv.
Mám obě Vaše knihy,
A gratuluji ke svatbě a buďte oba šťastní a spokojení a v kondici psychické a fyzické.

2 Iva Iva | 22. července 2019 v 12:19 | Reagovat

Navařit tolik jídel a pro tolik osob - tak to bych nedokázala! I proto Vás obdivuji. Jsme plus minus stejně mladé, ale Vy tak zkušená a nápaditá a pečlivá kuchařka.

3 Anna Najmanová Anna Najmanová | E-mail | Web | 22. července 2019 v 13:38 | Reagovat

Klobouk dolů! Krásný popis a co teprve menu!Patří Vám velký obdiv a pochvala. :-)Taky mám obě Vaše knihy a moc se mi líbí.Pro novomanžele: Üsměv je známka radosti, objetí je známkou lásky a smích je známkou štěstí. Ať toho všeho mají dost!

4 Vilemína Vilemína | 22. července 2019 v 18:08 | Reagovat

[2]: Děkuji, děkuji, zkrátka mě to baví včetně toho vymýšlení, někdy je to skoro obsese :), jak to co nejlépe vychytat, uvažuju o různých detailech, jako co do čeho uložím, které nádobí naservíruju ap. Tohle byla ta menší sešlost...ale jak tedy je i z těch knížek patrno, i ta větší množství jsem si vyzkoušela už v mládí, no a další akce jako Restaurant Day nebo Muzejní noci taky byly pro mnohem víc lidí, i když v jiných podmínkách... Třeba narozeniny jsem chystala asi pro 40, prostě to je třeba natrénovat! Je to výzva, jak se dnes říká :)
http://vilemina.blog.c/1609/narozeniny-v-zahrade

Dík za přání k svatbě, která po těch letech a přestálých útrapách v posledních letech byla konečně pozitivní událostí.

5 Vilemína Vilemína | 22. července 2019 v 18:09 | Reagovat

[3]: Díky moc, jinak viz předchozí můj komentář.

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. července 2019 v 17:16 | Reagovat

Marinovaný losos mne zaujal nejvíce.

7 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | 16. srpna 2019 v 11:41 | Reagovat

To ty Pavlovy vydrzi uvnitr vlacny dva tydny?:) tomu se mi nechce verit, ale nemám morál to zkoušet :)

8 Vilemína Vilemína | 16. srpna 2019 v 16:58 | Reagovat

Jojo, byly v plechové dóze s pevným uzávěrem. Týden to jde určitě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama