Navštívil mě sírovec

4. října 2018 v 17:21 | vilemina |  Jídla ze zeleniny

Přesněji, dostala jsem velký kus sírovce. O této krásné houbě vím dlouho, ale zatím jsem ji nenašla. Pějí se na ni ódy, jak je výborná.



Ty z akátů a dubů se nedoporučují moc k jídlu, spíš z ovocných stromů nebo topolů. Plodnice musí být mladé a měkké, pěkně žlutooranžově zbarvené. Rostou v celých trsech. Je to houba dřevokazná.


Tepelná úprava stačí poměrně krátká, houba má připomínat kuřecí maso, však se anglicky zove chicken of the woods. Část rodiny pravila, že jim to tedy taky vyrostlo vloni na zahradě, že se pokoušeli sírovec jíst smažený, ale že tedy nic moc. Houbová vůně se vytratí a konzistence taková gumovitá, něco mezi sójovým a kuřecím masem, holt jako smažené hřiby to nebylo. A s omáčkou kari též zkusili, prostě jen hmota. Hm.


Nahledala jsem nějaké recepty, nakonec jich není moc. Doporučovaný je sírovec smažený v trojobalu nebo jako přírodní řízek, pak s omáčkou kari nebo nějakou podobnou a dokonce i jako pečenáč či utopenec naložený v kyselém nálevu. Může se i předvařit (ve vývaru), ale to vzhledem k tomu, jak je měkký, považuju za zbytečné, jen více zgumovatí. Experimentálně jsem se rozhodla zkusit všechny varianty.

Obalovat se mi jednu porci nechtělo, udělala jsem řízek přírodní jen moukou poprášený, vypekl se hezky, byl měkký a docela šťavnatý, ale skutečně bez vůně a nějaké zásadní chuti.


Další opečený kus jsem naložila do vylepšeného láku z okurek, přidala cibuli, koření a odložila na pár dnů do lednice. Houba se proležela, nebylo to chuťově špatné, ale nejvíc to připomínalo sójové maso. Kdysi jsme dělali takové falešné matjesy.

Kostky na omáčku jsem trochu orestovala, okořenila nějakou indickou směsí, kari nemajíc, zahustila trošku instantní jíškou a smetanou. Omáčka ok, chuť viz výše.


Výsledek podle mě: jíst se sírovec dá, příprava je snadná, povedlo se vše. Z jednoho nálezu se získá hodně víceméně neutrální hmoty. Pokrmy neurazí, ale ani nenadchnou... Milovníci houbové chuti se jí nedočkají, odpírače hub ke konzumaci beztak asi nepřesvědčíte. Když najdete, ochutnejte, Uvidíte sami: kolik lidí, tolik chutí...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 4. října 2018 v 20:21 | Reagovat

To bych chtěl někdy ochutnat.

2 Anna Anna | E-mail | 4. října 2018 v 20:23 | Reagovat

Dobrý den, Všechny obrázky s jídlem jste tak krásně popsala. Já bych to tak neuměla. Ale hlavně, dobrou chuť!

3 K. K. | E-mail | Web | 5. října 2018 v 7:01 | Reagovat

Asi před měsícem jsem se přidala na FB do skupiny s veganskými recepty a tahle houba tam dost frčela. Bohužel jsem na ni nikde nenarazila, ale nevypadá to vůbec zle :)

4 Vilemína Vilemína | 5. října 2018 v 19:35 | Reagovat

Tak do veganského menu se sírovec určitě uplatní. Nezatracuju ho, jen je trochu nevýrazný.

5 Martina Martina | E-mail | 12. října 2018 v 13:09 | Reagovat

Dobrý den Vilemíno, potřebovala bych s něčím poradit, mohla bych Vás nějak kontaktovat?

6 Vilemína Vilemína | 14. října 2018 v 21:47 | Reagovat

[5]: Ano, napište třeba na vilemina&centrum.cz.

7 Martina Martina | E-mail | 15. října 2018 v 8:29 | Reagovat

[6]:Moc děkuji, posílám reakci.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama