Všednodenní víceboj letní

24. srpna 2016 v 12:52 | vilemina |  Jak vařím: menu a víceboje
V úterý jsem měla na vaření čas asi od pěti hodin. Navymýšlela jsem si toho dost: chleba, švestkové knedlíky a holanďany, ode všeho více porcí.



Těsto na chleba jsem zadělávala ráno, večer předem dala rozvasit. Teď jsem ho přeložila z mísy na vál a umotala dva bochníčky, aby znovu vzešly, než se zahřeje trouba. S ohledem na předpověď počasí totiž nebylo kam pečení chleba posunout - ten den to ještě bylo snesitelné.


Další položku, holandské řízky, jsem musela trochu odložit, protože zmrzlé mleté (moje vlastnoruční) v lednici od rána nepovolilo, ani sýr ze zásob. Mohla jsem si dík tomu udělat pauzu a přečíst si pár stránek s nohama nahoře, než mi dovezli velký e-nákup. Sklidila jsem jen nejnutnější, šoupla chleba do pece a ještě jsem oloupala a nastrouhala brambory na třetí jídlo, švestkové knedlíky, zadělala jsem v robotu těsto i s tvarohem. Rcp zde.
Ty brambory je lepší uvařit také den předem - ale kdo to nestíhá nebo neplánuje, může si je snadno připravit v mikrovlnce. Stačí omyté hlízy propíchat vidličkou nebo nožem a dát vlnit naplno na 2-3 minuty, když jich je víc, tak déle nebo opakovaně, ale i tak je to brzy. Samozřejmě jako příloha se takhle připravené taky dobře využijí.
Použila jsem do těsta vaničkový tvaroh a dětskou krupičku a ještě trochu mouky. Švestky byly pěkné, ale dosti velké a nějak se mi tentokrát špatně balily. Knedlů jsem uplácala ke čtyřiceti.
Nastrouhala jsem sýr, který už povolil, mezitím jsem kontrolovala chleba a dávala na třikrát vařit knedlíky, odmývala nádobí.

A zas musím při této příležitosti "agenty myček" odmítnout, protože to byly samé nemyčkové kusy a potřebovala jsem je obratem. Často totiž se mě někdo ptá, zda bych myčku neužila - neužila, jak mě vždy přesvědčí návštěva v nějaké kuchyni s myčkou. Vařím hodně, ale většinu toho někam nosím, početnějších sešlostí je u nás poměrně málo a na jiné nádobí než to, co přijde na stůl, se myčka moc nehodí.

Maso se pak už dalo zpracovat, chleba byl upečený, tak jsem uplácala ty holanďany z kila masa a půl kila sýra. Jen jsem je obalila v suché strouhance a dala na plechu na papíře do trouby.
Dovařila a přemístila jsem knedle, aby se daly transportovat - pár v poslední várce se mi už chytlo ke dnu a prasklo, jak je vidět - byla jsem líná přidat jim více vody! Ty tedy budou pro mě.
Domyla jsem nádobí i podlahu a nafotila výsledek, ovšem u PC jsem usnula už po deváté...

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Inka Inka | Web | 25. srpna 2016 v 15:36 | Reagovat

Já jenom zírám, co  se dá stihnout. A jak to navíc parádně vypadá - tedy, asi i chutná****

2 Vilemína Vilemína | Web | 26. srpna 2016 v 10:02 | Reagovat

Každý den to nestihnu, vařím radši nárazově, ale někdy zas kvůli využití času po etapách a ve volných chvílích (v MHD-nic do hlavy si nepouštím) promýšlím, jak a co úsporně udělat. V mládí (tedy ještě tak pře 15 lety) jsem toho zvládla víc, mám ráda, když to lítá...Samozřejmě, že chození do práce mě teď už hrozně zdržuje :) Ale v dohlednu ji budu mít vychozenou...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama