Aktualizováno: Vilemína live v červnu=kuchyně středověku

5. června 2016 v 21:20 | vilemina |  Povídání u stolu
Času se mi nedostává, tak přidávám k článku aspoň pár fotek ze sobotní noci, moc fotit jsme nikdo nestihli, jen před začátkem - zájem o středověká jídla byl enormní. Pivo dle starého receptu na ochutnávku byl dobrý tah. I naučné tabule si návštěvníci četli. A jak pravil jeden návštěvník, muzejní exponáty vydrží i do příště, ale ta jídle ne! Měl pravdu, kolem desáté už bylo všechno snědeno.


Jako první mi zmizely masové placky s marinovanou "zelinou", vzápětí jalovcová paštika s lesním ovocem (lidi jsou legrační: jedna paní se ptala, zda je to opravdu celé z jalovce, jiná zase, zda je v paštice maso), syrečkové záviny s jablky, pak lívance, sladký závin, a končily tvarohové šišky a záviny se zelím, těch bylo nejvíc. Bohužel jsem zapomněla doma pekáč upečených jablek! Vypilo se vše, co bylo. Ostatní vyprodali taky tak, od škvarkových placek, cibulové polívky po buchty všechy druhů. koláče i hrachovou kaši a pomazánky z řepy. Zajímavý byl i svítek se švestkovou nebo šípkovou omáčkou.

Tak ještě si něco z toho užijeme 22. 6. na Hradčanech (viz níže), no a bude se středověkem zas konec - tedy vlastně nebude, protože řadu jídel děláme všichni běžně, navíc ta inspirace středověkem je docela použitelná, jen spíše až na podzim.
Když jsme jeli v noci přes most domů, před sebou panoráma Hradu a Malé Strany, padla na mě nostalgie: připadlo mi úplně neuvěřitelné, jak moc dokáže ten 700 let starý panovník být v dnešku přítomný, jak živý odkaz po něm zůstal. Centrum města je takové, jak ho založil. A i ty pokrmy ještě dokážou v dnešním přetechnizovaném a přepolitizovaném světě lidi nadchnout! Dodnes se švestkám, které zpopularizoval, říká karlátka, abych přidala aspoň jeden příklad.

--xxOxx--
Začnu pozváním na Muzejní noc 11. června večer do MKP na Mariánské náměstí (Praha 1), kde otevřeme krčmu U císaře Karla. Zařídili jsme ochutnávku středověkého piva, ještě nevím, jaké bude, ale na lžíci ne. Nabídneme i medovinu, mošt a víno. Připomeneme, z čeho a co se tak asi vařilo, předvedeme vlastní menu, inspirované středověkem.



Žádné brambory, cukr, čokoláda, káva, tropické ovoce či papriky a rajčata. Budou se podávat jídla převážně do ruky, slaná i sladká. Šišky masové i syrné (tvarohové), placky a lívance, koláče a záviny, mazance, varmuže, něco z luštěnin, paštika i jáhelník, svítek s omáčkou, pečená jablka. Přijďte se občerstvit a ochutnat, co kuchaři-amatéři s nadšením připraví! Jídla budou co nejautentičtější, avšak poživatelná, ceny přátelské. Na středověk si úplně hrát nebudeme, jen naznačíme - budovu nepředěláme a na kostýmy jsme rezignovali z praktických důvodů. Inspiraci jsme sbírali i na gastroakci hotelové školy v Bohnicích:


Další možnost, jak se dozvědět o středověké kuchyni, bude v knihovně na Hradčanech 22. června v17 hod.
Povídání doplní světelné obrazy a ochutnávky.


Tak už nyní je zřejmé, proč na psaní článků a pod. nemám moc času, že už vytvářím zásoby, že probírám s ostatními kuchařkami (žádný muž :) různé varianty jídel, ladíme to dohromady a váháme nad množstvím...aby to nebylo málo, aby nám moc nezbylo a abychom to dokázaly v domácích podmínkách včas navařit, uchovat, převézt na místo a naservírovat!

A pak to dopadá následovně:

Včera jsem byla pomáhat snašce s dětským prádýlkem, šla jsem tam i s uvařeným obědem - na to padl páteční podvečer. Bábovku jsem dala přes noc vychladnout na kulaté prkénko - ráno jsem ji nakrojila, že odnesu půlku, a byla celá od cibule! Na nůž pozor dávám, ale na prkénko jsem zapomněla...chtěla jsem to odkrojit, ale to by nedopadlo moc dobře, tak jsem ji jen otočila, jestli to do odchodu nevyprchá - naštěstí vyprchalo, uf.


Abych dnes stihla chléb upéci dřív, zadělávala jsem už v sedm - rozespale. Na sůl jsem tentorkát nezapomněla, ani na kmín, ale jak ho tam ta celá lžíce přistála, zavonělo to jinak a rozeznala jsem už i zrakem, že je to tymián...no nic, tak bude tymiánový. Holt s marmeládou si ho nedám.
Když jsem pak vstala regulérně a začala chystat pomazánku k snídani z vykapaného jogurtu, došlo mi, že tu syrovátku jsem chtěla dát do chleba. Aha. Naštěstí se dá schovat v lednici do příště.

Po snídani při vymývání hrnku od rozkvasu mi blesklo, že jsem si kvásek na příště neodebrala...no, tentokrát jsem měla ještě jeden, odložený na buchty, které zatím nepřišly na řadu, tak to stačí nastavit. Uf podruhé.

Pak jsem rozvařovala mrkev na středověký máz (marmeládu), bez připálení, i když jsem ji vařila snad hodinu a půl. Pak jsem ji rozmixovala, přidala rozinky a trochu medu a vařila dál. Bylo to dost hnusné, dala jsem koření a zase vařila. No, po chvíli to už vypadalo trochu líp, směs se musí proležet a mrkvová chuť otupit...mám to okyselit, nebo ne? Nakonec jsem to neokyselila, nesedlo mi to k tomu, a sladké to bylo dost. Na závěr jsem (ovšem plna pochybností, jak to dopadne, jestli máz bude poživatelný, neb podrobnější návody jsem nenašla) přidala kvítka černého bezu....vypadalo to divoce, ale zdá se, že to bude zajímavé: kvítka zůstala i bílá a chuť se dalším dušením spíše vylepšovala.

Středověký máz na lívance:

mrkev dusíme se špetkou soli doměkka, rozmixujeme, osladíme rozinkami a medem, přidáme mírně skořice a muškátového oříšku, dusíme, dokud se chutě nespojí, nakonec vmícháme kvítka z černého bezu. Uchováme ve skleničce v lednici.



Ještě mě čekají hrušková povidla, koupit jsem je nedostala (v jednom cukrářském e-shopu byla, ale s poštovným by mi vyšla dvojnásob draho). Radši jsem tedy zakoupila hrušky za dobrou cenu, ale zas se musí ještě tak dva dny uležet. Nepotřebuju jich moc, to bude dobrý. Asi udělám samé záviny, slané i sladké.
Dnes ještě přijel poslední nákup a od středy vařím naplno, plán je 150 porcí celkem.

U toho se motala i máti, která přišla na oběd. A neplánovaně dříve přijela osoba blízká z abiturientského víkendu. Vzhledem k jeho názoru na tyhle moje monstrakce (že tedy bych toho měla už nechat) mě to taky právě nepotěšilo...aspoň že jídla jsem měla dost i pro něj. Ale zdrcla se mi chřestová polívka - tyčák to vylepšil, jíst se dala. Pak už jsem jen upekla chleba a po něm tvarohovou bábovku do práce na poslední dámský klub.
Jelikož nejsem superžena, usnula jsem odpoledne na hodinku a něco...žehlení se nekonalo, aspoň ten článek že jsem sesmolila...ještě trochu zdržování s fotkami a je to to. A nyní po odpočinkovém víkendu radostně do pracovního týdne!

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 petra petra | 10. června 2016 v 14:49 | Reagovat

Další velká výzva a interesantní téma!
Tak snad přišla k užitku i Kuchařka středověku - někdější dárek víceméně pro čtení a pobavení cílený.:-)
Ať se akce vydaří.
Připojuji zde bezmeznou chválu tvému vinnému rosolu.Je naprosto luxusní!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama