Večer v kuchyni

25. října 2015 v 12:53 | vilemina |  Jak vařím: menu a víceboje
Už to slyším: Ještě večer vařit, to už chci mít konečně klid, nedělat nic... Ale za sebe musí říct, že taková hodinka a půl, (maximálně dvě) věnovaná po večeři přípravám jídla na další dny, se mi zdá velmi užitečná a může to být i docela příjemně strávený čas. Tentokrát se dařilo a mám tím zbytek týdne docela pořešený.



Maso přijelo v pondělí večer, bůček a vakuovaný jelen.
Ráno v úterý jsem zjistila, že ta ještě nedávno krásná hlaďoučká dýně na lince se začíná kazit a krabatět. Hm, některé kousky vydrží až do jara, ale tahle to tedy nebude, jen další impuls k večernímu vaření!

Co s čím udělám, jsem již měla rozmyšlené. Zbytek tvarohového těsta od slaných koláčů jsem už dala rozmrazit. Půlku dýně jsem nakrájela na kostky a dala vařit, zítra z ní dodělám polévku. Druhou půlku jsem též bez loupání nakrouhala na slabé plátky a inspirována tímto receptem jsem je ochutila cukrem, citronovou šťávou a taky lžící pomerančové marmelády, skořicí a muškátovým oříškem. Těsto jsem namačkala do formy, ale nebylo ho mnoho, tak jsem místo zamýšlených mřížek udělala drobenku.


Koláč šel do trouby a já se pustila do namletí bůčku, který jsem ještě musela vykostit a zbavit kůže, ale mletí robotem je hned. K bůčku jsem přimlela hodně sýra, budou z něj totiž holanďani.


Jelení plece jsem koupila jen na dvě tři porcičky, osoba blízká to nejí - respektivě byl by ochoten to sníst, ale s frfláním, že zvěřinu nemusí a hovězí je mnohem lepší a je to pro něj škoda, což má vlastně pravdu. Holanďan u něj zaboduje mnohem více.


Jelena jsem opekla na slanině a sádle, solila, pepřila, přidala jsem základní zeleninu a pár jalovců a rozmarýn a po orestování jsem vše pěkně podlila červeným vínem a nechala dusit na nejmenší stupeň, vypnu ho až půjdu spát, tak za tři hodinky. Silnostěnný hrnec-železňák se smaltem mi tak zcela nahrazuje tzv. pomaláče (nemám v oblibě pořizování všelijakých úzce specializovaných přístrojů a nástrojů, převážně zbytečných).


Mezitím byl samozřejmě hotový koláč, u kterého se náplň poněkud ztratila - hodně se odpařila. Ještě jsem umíchala směs na ty holandské řízky a vše sklidila, setřela a pak teprve ochutnala - dýně prostě málo a mohla být kyselejší, ale pomerančovka chuť pěkně zvýraznila. Tak to musím ještě trochu vychytat, ne vše se povede napoprvé bez vad. Verze s drobenkou je jinak ok. A mám zas jeden recept do své sbírky moučníků ze zeleniny. Skončila jsem po půl desáté, tak to mi ještě část večera zbyla.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. října 2015 v 16:21 | Reagovat

Jelen! To je ono.

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 25. října 2015 v 17:39 | Reagovat

Už jen ze samotných fotografií dostávám hlad :D.

3 Vilemína Vilemína | 25. října 2015 v 18:31 | Reagovat

[1]: Tak tak, musím počíhat na nějakou další zvěřinu...

2 Od hladu je už jen krůček k chuti to taky zkusit!

4 Madla Madla | E-mail | Web | 29. října 2015 v 14:43 | Reagovat

Jak já bych si dala to jelení ragú! vypadá úžasně! Já si své strávníky rozmlsala hodně, onehdy mi starší dítko, sotva šestileté, odmítalo uvěřit, že není obvyklé mít na večeři polívku a "druhý". u nás je totiž povyk, když je k večeři "jenom" polévka :-) A ten dýňový koláč vypadá fajn, já se chystám na dýňové sušenky, ovšem slané :-)

5 Vilemína Vilemína | Web | 29. října 2015 v 17:03 | Reagovat

Slané sušenky taky budou ok!  Před lety jsme pekal nějaké sladké a ještě dříve dýňový cheesecake, dělá se i slaný.

Hlavně, že děti jedí, horší jsou ty, co se pořád ofrňují!

6 Olina Olina | E-mail | Web | 28. prosince 2015 v 11:35 | Reagovat

Nemám ráda lidi, co se ofrňují. Já jsem spokojená s tím, co máme. Je to krásné i funkční zároveň a nestálo to majlant :D https://www.dommo.cz/Talire-a-jidelni-soupravy/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama