Provařená půlsobota znovu

3. listopadu 2013 v 22:05 | vilemina |  Jak vařím: menu a víceboje
Všechny návštěvníky zvlášť srdečně zdravím, blog se dostává na svá maxima sledovanosti. Je teď v podzimním období asi nejsilnější sezóna - všelijaké svátky s jídlem spojené před i za námi. O těch si ode mne přečtěte zde. Víte, co je aktuálně nejčastěji hledaný recept? Domácí máslové sušenky a po něm dlohodobě Chlupaté knedlíky Anuše Kejřové, střídající se s textem Co k večeři? Poraď! Tak k tomu se chystám taky přidat další díl.


Už jsem dlouho nepsala o mých intenzivních kuchyňských vícebojích, ale neznamená to, že by ani nebyly. Bývá to však v takovém všeobecném kalupu, že není na psaní čas a já pak už ani nevím, jak jsem to všechno postíhala a provázala jednotlivé úkony do plynulého sledu prací.

Minule, tedy před pár týdny, jsem si to zapsala hned po té adrenalinové zábavě:
"Je odpoledne a mám ještě chvíli času. V troubě se pomalu na 150 stupňů pečou dvě kolena na kremžské hořčici a pivě, nacpaná cibulí a česnekem. Řízky stydnou, špenátový koláč čeká k večeři a ostatní je v lednici.


Krom vaření pro více osob na neděli jsem ještě potřebovala něco na sobotu a něco do krabiček na další týden. A ještě jsem chtěla upéct pár kokosek na křest a vyzkoušet jedno hrůzostrašné pečivo. Pro sebe k obědu jsem si ogrilovala lilek.
Vývar z kuřecích kostí, nastřádaných v mrazáku, jsem udělala večer, kosti jsem předtím trochu opekla na pánvi. Mírným varem jsem ho nechala táhnout skoro tři hodiny.
Dopoledne jsem kosti obrala a vývar dala do chladu. Pak jsem se pustila do úklidu, necelá hodinka na to stačila.
Po jedenácté jsem nakrájela lilek a dala ho vypotit. Opekla jseme droždí na drožďové knedlíčky. To už jsem měla roztáté mražené bílky na kokosky, nechala jsem robot šlehat sníh a ukoulela zatím knedlíčky.


Dokončila jsem těsto na kokosky a zapnula troubu, utvořila kokosky a dala je pomalu péci. Z listového těsta a zbylého špenátu jsem nachystala koláč a tu hrůzostrašnost. Dala jsem si pracovní kafe a nakrájela maso na řízky, naklepala. Lilky už byly vypocené, osušila jsem je, a zatímco jsem je házela na litinovou pánev, pokračovala jsem s obalováním řízků. Pak jsem pekla koláč a zároveň chystala kolena. Nadělala jsem do nich hluboké zářezy, nakořenila hlavně kremžskou hořčicí, přidala hodně cibule i česnek, podlila pivem a zakryla v pekáčku alobalem. Dala jsem je do uvolněné trouby a nakonec jsem usmažila řízky. A bylo hotovo.
Mezitím jsem umyla a sklidila plno nádobí, snědla výborný lilek a několikrát setřela podlahu :)
Ale myslím, že mi to zas chvíli vydrží."
Hlavně ten pocit, že jsem si vaření pořádně užila a vyrobila hromadu potravy...no jo, asi už jsem nějaká postižená. Pořád se mi v mysli samovolně objevují nové a nové recepty, co nutně už brzy musím uvařit - chleba, dýňový koláč, paštika, koláčky, husa, pralinky...Usmívající se
O návštěvě zde. Jídla jsme měli na celý týden. Zbyly šťouchané brambory, ze dvou kolen ještě další skoro tři porce masa, polévka taky a ovšem řízky. Přivářela jsem pak už jen další přílohy a čerstvé saláty. K řízku mi chutnal ten z leďáku, doplněný kyselou okurkou.
Na pečené dýni jsem si pochutnala moc, ale jen sama, osoba blízká se jí radši vzdal. Polévku si však dal.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 4. listopadu 2013 v 9:59 | Reagovat

Ježišikriste! Ta pizzová ruka mne dostala!

2 Vilemína Vilemína | 4. listopadu 2013 v 10:05 | Reagovat

Zdravím, to mě těší - ale na netu jsem našla i hnusnější variace!

3 Madla Madla | E-mail | Web | 5. listopadu 2013 v 20:14 | Reagovat

Krásně jsi si zavařila :-) to mě taky baví, takové různorodé vaření, kdy trouba jede celý den na maximum a já taky.
A ta ruka je super!

4 Vilemína Vilemína | 6. listopadu 2013 v 18:00 | Reagovat

Madlo, mám pocit, že ty tak vaříš furt... Díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama