Česká strava jako exotika

13. září 2012 v 23:01 | vilemina |  Jak vařím: menu a víceboje

Aktuálně: Líbí se vám můj blog? Dejte mu hlas v soutěži o Blog roku zde (ankteta za článkem) až do 21. 10.

Je to jen úhel pohledu. Jak naši stravu vnímají návštěvníci ze zahraničí? Nemusí být ani z jiných světadílů, stačí z nedaleké vícejazyčné země. Čekala jsem návštěvu bývalé spolužačky s rodinou a přáteli.
Příležitost pohostit osm lidí pro mě znamená moci se věnovat svému koníčku naplno. Těší mě to tedy nadvakrát - příprava i setkání samotné.
Menu jsem opět vymýšlela již delší dobu. První bylo rozhodování, zda opravdu vsadit na lidová jídla nebo raději na osvědčenou a rovněž vynikající svíčkovou podle receptu Václava Friče, který ji dělá nejlepší na světě... Rozhodla jsem se pro naše obyčejná jídla, která se při pohledu zvenčí budou jevit docela exoticky.
Měla jsem řadu nápadů od knedlíků po kyselo a nakonec jsem vybrala jídla tak, aby byly zastoupené hlavní suroviny jednoduché lidové stravy (upřesnění pro etnografy: nejspíše z podhůří) - zelí a brambory. A taky tvaroh, špekáčky, okurky, mák, domácí zavařeniny a pivo. Menu vypadalo takto:

Aperitiv - bezinkovomedové víno nebo ferner, balkánský sýr
Zelňačka
Kucmoch s uzeným masem, kyselé okurky
Pivo, radler
Šišky s mákem
Ovocný čaj, voda
Lívanečky s marmeládami a zakysanou smetanou
Káva

Vaření samo nepředstavuje nic obtížného či pro mě nového, ale krom toho je třeba myslet i na přípravu stolu a všeho nádobí, nutného i k servírování, na celkové "uladnění" příbytku a na to, že ke stolu nesmí domácí paní dopadnout na pokraji zhroucení...
Proto jsem některé aktivity rozložila do více dnů. Šišky z tvarohovo-bramborového těsta jsem si připravila o dva týdny předem, protože zmražení snášení bez úhony. Používám tento poměr (jako na švestkové knedlíky), Nadchl mě vlastně teprve nedávno (zdravím Sever!). Původ receptu hledejme nejspíš někde na Prčicku.

Včas jsem s dovozem nakoupila vše od uzeného po pivo, že se den předem stavím jen pro pár drobností. Avšak na uzenky do polívky jsem si vzpomněla až skoro doma - drobnosti se mi pěkně pronesly. Vracet se mi nechtělo, že to zařídím nějak jinak. Naštěstí mi je mohla donést matka až cestou na tu večeři, to však stačilo.
Den předem jsem ještě uvařila brambory na kucmoch a základ zelňačky. Poklidila jsem.


Vařit jsem začala odpoledne, kucmoch i lívance jsou lepší čerstvé. Ale to už jsem měla připravený stůl, což nějaký čas zabere. Celé mé osmiosobní vybavení se dobře uplatnilo, mezi ubrusy jsem vylovila vhodnou bílo-modrotiskovou kombinaci a doladila ubrousky.


Nachystala jsem i troje sklenice, naleštila příbory, uvařila ovocný čaj s křížalami, dala chladit nápoje.
Lívance z 3/4 litru jogurtu jsem nechala na teplém místě a připravila těsto na kucmoch. Dovařila jsem zelňačku, vylepšenou šlehačkou. Část (pravých) špekáčků jsem na ozdobu opekla zvlášť. Nechala jsem kolečka se slupkou, vypadaly hezky, jak se vyboulily.

Připravila jsem sýr k aperitivu a našla něco na párátka. Nachystala jsem misky s mákem a třemi marmeládami - moje povidla a černý rybíz bez vaření a meruňky od kamarádky. Namíchala jsem zakysanou smetanu s tvarohem. Protože marmelády byly sladké méně, osladila jsem ji, lívance se totiž taky dělají bez cukru.


Stihla jsem si hodinku odpočinout a upravit zevnějšek.
Nakonec jsem dala kolem šesté péci kucmoch z trojnásobné dávky (900 g brambor a 6 vajec), sklidila v kuchyni, co šlo, a mohlo se čekat na hosty.
Byli jsme tři domácí a pět návštěvníků. Nad stolem probíhala konverzace v pěti jazycích, ale nevázla - nezapomněla jsem vysvětlit, co která jídla jsou a z čeho se dělají. Zelňačku mám v oblibě od dětství: "...zelnou polívčičku, tu měl Brouček ze všech polívčiček nejraději!" Oceněna byla jako zvláštnost, ale hostům chutnala. Kucmoch s uzeným jako ukázka lidové stravy taky prošel. Bramborové šišky máme s přítomnou kamarádkou spojené se školní jídelnou. A jak se dalo čekat, mák je pro cizozemce ta pravá exotika. Pro několik hostů představovaly vrchol menu! Zabodovaly však i všechny domácí marmelády. Přítomné dámy oceňovaly, že jsem si s jídlem dala dle jejich měřítek takovou práci - ale jak jsem už zmiňovala, vaření byla zábava. Recepty jsou odkázané v textu, nešlo o žádné novinky. Pouštět se do nevyzkoušených jídel prvně při výjimečné příležitosti nikomu neradím. Taky jsem to dříve dělávala, když jsem vařila méně ale je to loterie.


Byla jsem ráda, že se mi jídla povedla - zkazit se dá všechno, když se spěchá nebo je toho moc. Zradit může i úplná banalita. Ostatní přípravy a servírování se zdařily. Ono při větším počtu lidí už je trochu problém, aby něco nevychladlo, nevylilo se, vypadalo na talíři slušně a tak podobně. V tom mi pomáhá větší praxe, nic jiného. Na obsluze hostů se vydatně podílel i osoba blízká, bez jeho pomoci by to tak hladce neprobíhalo. Stále je třeba udržovat stůl, dolévat nápoje, a hlavně, stihnout se u toho bavit, což je přece ten hlavní smysl celé večeře!


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 es es | Web | 16. září 2012 v 15:22 | Reagovat

viděla jsem odkaz na tenhle blog v ŽENĚ A ŽIVOT, tak jsem to sem přišla omrknout a super

2 Vilemína Vilemína | Web | 16. září 2012 v 17:58 | Reagovat

Díky, vítám!

3 north face jackets outlet north face jackets outlet | E-mail | 22. listopadu 2012 v 8:44 | Reagovat

Losos je výborná ryba, cibuli mám taky ráda. Ale v kombinaci s bramborovou kaší bych si to asi nedala lososa ano a s tou bramborovou kaší to jo, ale cibulovou? Proč ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama