Bůčkové placky

15. května 2012 v 9:27 | vilemina |  Laskavé vzpomínání
Bůčkové placky se pekly v nouzi v 70. letech, když tučného bůčku byl všude přebytek a řezníci ho přidávali jako povinnou položku snad ke každému nákupu. Některý se aspoň optal, ale jiný třeba jen neurčitě poznamenal: "A ještě kousek bůčku...", rychle vše sečetl, sbalil do jednoho balíku a podával - nebylo radno maso znovu rozbalovat a dívat se, co tam všechno je. Dohadování nemělo moc smysl, řezníci to podle etikety nebrali. "A co byste chtěla, mladá pani, " mohla zákaznice slyšet. Pokud se ozvala, že něco libovějšího, bohorovná odpověď : "Jo, to by chtěl každej", byla vše, čeho se dočkala.

Bůček koupený dnes byl až moc libový, tak jsem byla zvědavá, zda se placky z něj budou trochu podobat těm dávným. Při smažení dělaly velké bubliny a vlivem nějakého tajemného procesu nám moc chutnaly. Jedli jsme je teplé i studené, na výletě v chlebu nebo s bramborovým salátem.


Maso jsem vykostila, odřízla kůži, pokrájela na velké kusy a umlela doma na elektrickém robotu. Vybrala jsem desku s velkými otvory. Mlelo se snadno.
Do mísy jsem přidala 1 vejce a vodu, na 1 kg masa jí má být 200 ml. Osolila jsem a promíchala, hmota byla hodně morká. Ale ve chvíli se voda vstřebala a já jí přilila ještě trochu - začínám chápat přitažlivost těchto praktik v obchodě! Maso jsem dala odležet do lednice.


Nechala jsem ho tam déle z časových důvodů, k pečení jsem se dostala až za dva dny. Ale mletá směs vypadala i chutnala stejně. Pár placek jsem udělala větších a zbytek malých. Při pečení nepěnily nijak dramaticky, zato pěkně voněly. Chuťově taky nezklamaly, dost ty původní připomínaly. Nepřidává se žádná strouhanka ani mouka, ba ani cibule, tak je chuť masovější a jemnější. Ty malé placičky opět posloužily jako testovací materiál - hádejte kam.


Postupně se asi ze základního receptu vyvinuly i další verze, do kterých se dává místo vody mléko, navíc třeba strouhaný sýr, cibule - myslím, že v použití mléka a vody velký chuťový rozdíl není. A s dalšími variantami si může každý pohrát - chtěla jsem však vyzkoušet právě ten původní recept v nejjednodušší verzi.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. května 2012 v 9:52 | Reagovat

Varianta s cibulí je pro mne přitažlivější...

2 Dana Dufková Dana Dufková | 15. května 2012 v 10:14 | Reagovat

Můj nejoblíbenější recept z knížky, který jsem jako vzpomínku na dětství vyzkoušela jako první. A sklidil velký úspěch, takže jsem je dělala už několikrát. Jen jsem je začala péct v troubě na pečícím papíře. Říkám jim "bleskové placky", protože ať je udělám z jakéhokoliv množsví masa, pokaždé zmizí rychlostí blesku :-)

3 Vilemína Vilemína | 15. května 2012 v 11:39 | Reagovat

1 - většinou cpu cobuli do všeho, ale tyhle byly dobrý i bez ní:)

2 - díky za tip a ověření, zrovna jsem o pečení na plechu uvažovala, čeká mě větší množtví...

4 Meg Meg | Web | 15. května 2012 v 18:22 | Reagovat

U nás se s mlékem a strouhaným sýrem pak dělají z bůčku holandské řízečky a to je tedy bašta největší :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama