Takový makovník je zcela jednoduchý moučník z litého těsta, které bez potíží lze zamíchat v míse ručně, a v robotu už je to úplně snadné. Pekla jsem ho po letech, ale v době školních let jsme ho mohly snadno připravit i my holky, již tehdy se odměřoval na skleničky - používaly jsme na všechno staré dvoudecové hořčičáky.
Mívaly široké využití a dávaly se do nich teplé nápoje dokonce i v hospodách. Někde používali důmyslné obaly, aby sklo nepálilo - i my doma, a pak ještě na chalupě jsme je dávali do dosti vkusných loubkových a slaměných košíčků, pamatuju jedny červené se zeleným a žlutým proužkem. Existovaly i různé háčkované typy, spíše ohavné, a všelijaké patenty s ouškem, třeba taková objímka z drátu.
Matka měla poodbné jednoduché recepty ráda. Samozřejmě se hodí i dnes, když chcete předvést domácí moučník, který přitom nedá skoro žádnou práci.
Základem je mít umletý mák. Důvodem, proč jsem makovec leta nepekla, byla nejprve neexistence mlýnku na mák - starý se již rozbil, praskla bakelitová násypka a bylo po mletí. Nový mlýnek nebyl k sehnání. Dal se použít i elektrický kávomlýnek, nějaký starší používala matka na koření a někdy i ten mák, ale bylo to tak na dvě lžíce materiálu, mlelo se na několikrát - inu otrava. Naučila jsem od kamarádky recept na makovky z celého maku, a to nám stačilo.
Dnes sice stále nevlastním mlýnek na mák a nemám ani v úmyslu si ho pořizovat, zato se prodává již dobrý a nežkluklý mák mletý, balený v ochranné atmosféře, což celou přípravu dosti usnadní.
Na těsto jsem smíchala 1 sklenku mletého maku, 1 sklenku cukru krupice (může být jen do 3/4), 1 sklenku mléka, 2 vejce, 2 sklenky polohrubé mouky, 1/2 až 1 prášek do pečiva. Můžou se přidat rozinky nebo ořechy. Těsto jsem nalila do formy, podle potřeby vymazané a vysypané moukou. Třeba do bábovky, ale příště bych ráda zkusila muffinovou formu. To by bylo pro Američany sousto! Už jsem slyšela zkazky, jak mák v jídle znamenal slušné potíže s policií.
Zda je makovník dost propečený, jsem ověřila klasicky nožem (nebo špejlí), musí po propíchnutí těsta zůstat suchý.
Technická odbočka: tahle červená forma na obrázku je pěkná potvora, nemám ji dlouho a vždy jsou s ní nějaké potíže, i tentokrát pekla špatně, nerovnoměrně a odspodu málo. Půlka makovníku se mi přetrhla vejpůl, ačkoli byl upečený dost.
Zároveň jsem v troubě pekla druhý ve staré odřené formě ještě od dederónů, tedy ve stejných podmínkách, teoreticky ve formě ze stejného materiálu, stejně vymazané, leč výsledek - skvost:
Snesl by i polevu, nejépe citrónový či rumový led. Protože jsem plánovala ho podávat rovnou nakrájený, vynechala jsem ji, už kvůli transportu.
A ještě tip od jedné kolegyně s mlsnou rodinou: makovec prokrojí a maže malinovou marmeládou, navrch dává čokoládovou polevu.
Já ještě před smícháním do těsta povařím mák v mléce, dostane jemnější chuť.
Ajavor | 
Navíc pěkně mele lněné semínko (do rohlíků nebo starému tatínkovi do mrkvičky, aby se mu lépe hojily pooperační rány) a vůbec je to přístrojek milý a užitečný. Zkoušeli jste někdy udělat švédský sypaný jablkový koláč a část mouky nahradit mletým mákem?
Zde hledá 
Ňam! Makovník je fajn věc - je to hlavní výrobní artikl našeho dědy.
Mimochodem, k máku a Amíkům - kamarád vyprávěl, jak jeho otec dostal jednou na povel skupinu amerických studentů na návštěvě v Brně. Nejdřív koukali jako tele na nové vrata na otvírák na flašky: holt naše korunkové uzávěry fungují trochu jinak než ty jejich, které otevřou pouhým pootočením, že...
No, jenže k snídani dostali makovej štrůdl a kakao. Chvíli se blbě hihňali, pak to spucli a napjatě seděli v kuchyni, pošťuchovali se loktama a čekali na něco jak na Godota. Na otázku, co že to dělají, se pak dozvěděli, že by je zajímalo, kdy se teda dostaví ten opiový rauš...