Od loňských pokusů o dorty jsem s klukama vařila už víckrát, ale poslední předvánoční vaření mi připadalo nejzajímavější.
Úkol zněl: něco k večeři a nějaké cukroví, jo a taky ty úkoly zkontrolovat...
Jedno adventní odpoledne jsme tedy šli do toho: předem jsem zadala instrukce, co se má nakoupit. Chtěla jsem udělat kuře na zelí s nějakou bramborovou přílohou, raději ze syrových brambor, mohly být klouzáky-chlupaté knedlíky i bramboráky. Děti si vybraly knedlíky. Pak jsem chtěla upéct trochu lineckého a využít vykrajovačky ve tvaru karty, že by je to mohlo bavit.
Nejprve jsme připravili kuře se zelím, aby se zatím předpeklo. Vzala jsem celé kilo červeného zelí - mělo být kysané, ale bylo sterilované v nálevu, tedy o dost sladší. No co, snad to nebude moc vadit. Jednoduše jsem zelí trochu vymačkala a rozložila na plech. Kluci zatím nasolili a nakmínovali kuřecí horní stehýnka a rozložili na zelí, pak už jen pár klínků cibule do mezer a šup s pekáčem do trouby.
K podlévání jsem tentokrát zvolila pivo, a to černé. I se sladším zelím kuře dopadlo skvěle. Tento recept patří dle statistik k nejčastěji navštěvovaným na mém blogu, asi se tedy často hledá. Příprava jednoduchá, suroviny dostupné a domácí, výsledek - skvost. Zvládnou to i děti - ale při podlévání jsem na ně dohlížela. Moc se jim líbilo, jak pivo na horkém mase pění, tak jsem musela hlídat i to množství, aby tam kvůli zábavnému efektu nenalili hned všechno! To by pak kuře moc zhořklo, pivo by se mělo mezi podléváním trochu vypéci.
Jakmile bylo kuře v troubě, ještě jsme společně zadělali těsto, obyčejné linecké z Hery, a dali ho odpočinout do lednice. Vzniklou technologickou pauzu vyplnily domácí úkoly.
Pak jsme se pustili do pečení - kluci střídavě váleli a vykrajovali, není snadné placku stvořit stejně vysokou, nedařilo se to hned napoprvé. Příliš tenké části jsme seškrábli z desky a zpracovali znovu. Kartičky kluci neznali a zaujalo je vykrajovat vyšší hodnoty, ale sami brzy viděli, že to nebude držet - zůstali jsme tedy u nižších počtů otvorů...upekli jsme dva plechy cukroví. A z posledního zbytku jsme vytvarovali pár prstíků:
Tip na ně mi přišel mailem někdy na podzim a já si ho pro kluky schovávala, ale pak jsem na to málem zapomněla! Místo nehtu se dá půl mandle a pár zářezů dojem umocní.
Když jsme se shodli na příloze a probrali všechny možnosti, dal se mladší z kluků do loupání a strouhání brambor, šlo mu to moc dobře.
Mám všelijaké bosáky, klouzáky, chlupaté knedlíky či halušky ráda, ale není to s nimi vždy jen tak, i byla jsem zvědavá, jak se nám povedou. Na zahuštění jsme použili dětskou krupičku. První knedlíček se rozvařil, druhý též, až když jsme těsto zahustili více, držely kousky pohromadě. Přidali jsme i jedno vajíčko. Knedlíky by šly nabírat i lžicí, ručně je bylo možno ještě trochu přitvarovat - nakonec se uvařily přiměřeně dobře.Díky krupičce byly kypřejší než z mouky.
Kuře jsme ještě obrátili a dali dopéci, zelí trochu přisolili. Mohlo se servírovat.
Kombinace s červeným zelím a krásně měkkým kuřetem, které se peklo něco přes hodinu, a s knedlíky ze syrových brambor se povedla.
Po společném jídle ještě hoši slepili marmeládou upečené cukroví. I prstíky se podmažou, mandle by jinak nedržela. Vypadají neodolatelně!
S nádobím jsem klukům pomohla, podlahu od mouky zametli sami - a bylo hotovo. To odpoledne jsme si krásně užili.
U kluků sice nemůžete nikdy s jistotou tvrdit, že už jsou rozumnější :), ale přece jen každý rok je znát. Páťák už má celkem jasno, že by chtěl být kuchařem, to se jistě dva roky nemění, a třeťák se na mě snad nebude zlobit, když prozradím, že by si přál být přírodovědcem a zachraňovat lední medvědy.
Sama považuju společné vaření s dětmi za hodně důležité, mě aspoň takové zážitky hodně ovlivnily. Nejen o tom, jak jsem vařila s babičkou, ale i s matkou a po celé dětství a mládí, píšu v knížce Cukr na nitku (odkaz vlevo).
Olinka | 
Ty prstíky jsou kruté, už jsem je někde viděla. S tím bych u našich asi neuspěla
Zde hledá 
Nádherný - Hlavně to kuřátko :) Zvláště teď. když jsem ještě nejedla, mám na něho hroznou chuť. :)
Jinak přeji krásné vánoční svátky - a spoustu dobrého jídla. A ať se synům sny splní ;)