Křest Cukru na nitku

10. prosince 2011 v 0:26 | vilemina |  Laskavé vzpomínání
Když se chystá knížka, nejdřív je to nejisté - napište, ukažte, uvidíme, času se zdá moře, není nic striktně dáno - pak smlouva, první přibližné termíny. Náhle korektury, které musí být hotové co možná hned. Ještě rychle fotku, vizitku - a to už jsem začala přemýšlet i o křtu.
Místo bylo jasné, kde jinde než v domovské knihovně - knížky tu křtíme rádi. S tím problém nebyl.


Pro mě bylo vzhledem k povaze knihy nejdůležitější vymyslet vhodné občerstvení, protože kniha o jídle si o to přímo říká. Co ze zařazených receptů stylově vybrat, aby to charakterizovalo dobu děje? A aby se něco dalo připravit předem, protože najednou to není zvládnutelné, co vybrat, aby to sneslo transport, dalo se dobře servírovat a ještě zaujalo?
Vytipovala jsem si plno věcí a postupně je redukovala, též v závislosti na dalších podmínkách a zdrojích. Je to fáze příprav, kterou si užívám, prodiskutovala jsem vše s vícero osobami, zejména pak matkou jako pamětnicí.
Chtěla jsem zařadit nějaké typické cukroví. Vybrala jsem jablkový sýr, ten málokdo zná. Je třeba ho připravit asi s měsíčním předstihem, aby dobře vyschl. Marcipánky rovněž potřebují čas na rozležení. Cukroví s vínem můžu udělat tak týden předem. A jedna přítelkyně nabídla krabici lineckých koleček, ta nabídku šikovně doplní.
Ráda bych měla i nějaký druh s cukrovou polevou, ale to ve větším množství je příliš pracné. Upéci den předem několik bábovek by ale šlo, ty přenosné jsou.
A co slaného? Líbilo by se mi podávat i bramborový salát s malou bůčkovou placičkou, ale domácí přípravu většího množství jsem si nedovedla představit, ani servírování, tento nápad jsem brzy opustila. Krom toho s bramborovým salátem jsem si zasoutěžila zase v OnaDnes.
Z úsporných důvodů vyhrála falešná humrová pomazánka, tedy z mrkve. Tam je pracnější jen namazání, ale s tím mi snad nějaké kolegiální ruce pomohou...doplním nejlépe turisťákem, jestli se vůbec prodává. Taky sýrové kostky v paprice patří ke klasice. Přidám ještě pár dobových tyčinek, bonbonů a křížal, které slíbily dodat kamarádky. Pár křížal bych mohla použít i na ovocný čaj a neřešit další nápoje, už jen víno a určitě nějaká káva, když budou sladkosti.
Tolik plány.

Se zajištěním a logistikou surovin a všeho pomocného materiálu pomohl vydatně osoba blízká, nakupovali jsme na etapy.
Cukroví jsem mohla upéct s předstihem, pekla se mnou hodně matka - a pravda, zrovna se nám moc nedařilo. Marcipánky dost "zlobily", ale nakonec to nějak dopadlo a uvlhly. Jablkový sýr jsem sušila poctivě měsíc, několikrát převalovala, až byl ve výsledku akorát. Cukroví s vínem se nám taky nejdřív drobilo, než jsme těsto trochu zkrotily! Přitom jsou to osvědčené a vyzkoušené druhy, přesto se nemusí vždy dařit bez problémů! Troubu se mi podařilo celkem uhlídat, plechy jsem ani nepočítala.
Den před křtem jsem ještě pojistila pomocníky, rozmyslela postup příprav, a odpoledne se dala do bábovek a mrkvové pomazánky za pomoci techniky, tak to mi práci ušetřilo.


Ještě jsem musela vše nabalit do krabic a tašek, aby se to ráno dalo už jen odvézt. Cestou jsem koupila rohlíky. Doufala jsem, že mám vše.
V knihovně jsem vrazila sekt do lednice a ostatní přípravy začaly kolem druhé. Křest se konal ve veřejně přístupných prostorách, tak jsme si našli jednu kuchyňku s přilehlou malou zasedačkou.




















Spřátelené kolegyně a kolegové se ujali napichování párátek a mazání jednohubek, za chvíli byl stůl hezky zaplněný. Dostatkem táců mě zásobovala další kamarádka. Když jsme přípravy dokončili, nastal transport pomocí knihovnických vozíků.


Ještě ten sekt a skleničky - ale ouha, láhev byla zmrzlá skrz naskrz! Copak tam není žádný alkohol? Překvapilo mě to, co teď ? Rozmrzne - půjde použít? No co, bude muset stačit víno, cítila jsem zklamání... v tom se přitočil jeden kolega: "Čistě náhodou, tedy kdybyste chtěla, mám tu v jedné lednici Bohemku..." "Jé, no jasně že chci, to by šlo? To budu ráda..." Situace byla zachráněna a mně se ulevilo, že se snad už nic horšího nestane.

Prostory byly už připravené, plakátky rozvěšené, přinesena i váza, narovnáno nádobí i mísy, připravené knihy na prodej. A já zjistila, že na kafe nemám lžičky ani žádná míchátka! Do papírnictví, naštěstí jen přes ulici, se nabídla skočit další kolegyně - uf, teď už tedy musí vše klapnout!


Po půl páté se začali scházet hosté, nejprve kmotra a zástupci Motta a Albatrosu. Přišla spousta lidí z knihovny, včetně pana ředitele. Dostavili se známí a spolužáci, část příbuzenstva i další neznámé osoby. Vypadalo to hezky, všichni krásně mluvili, já jsem taky něco říkala, ale vůbec nevím, co. Kmotra Věra Nosková četla fejeton, který mi napsala (zveřejním později) a byli na mě moc milí a laskaví. Paní Romana Přidalová z Motta zase vzpomněla, jak objevila můj blog.


Když jsem se zmínila o přípravách občerstvení a celé tabule, uvědomila jsem si, kolik lidí mi pomáhalo, co všechno bylo třeba připravit a zařídit.
Krom již zmíněných pomocí mi další kamarádka poslala ubrus z kanavy, vyšívaný v 60. letech a ještě v barvách obálky! Dostala jsem i barevně dokonale ladící kytky od své šéfové - strelizie. Byla to ona, která mi také pomohla s kontaktem na kmotru a uváděním celého křtu. Syn se ujal prodeje knížek za onemocnělou manažerku z Albatrosu.
Dostala jsem plno dárků. Moc všem děkuju a vážím si tak široké podpory, to jsou vzácné chvíle. Celou přátelskou atmosféru, doufám, vnímali přítomní stejně.


Psala jsem svým škrabopisem věnování do knížek, dávala rozhovor, fotila se - vše, jak má být. Tedy všichni fotografové si stěžovali na divné světlo, čímž omlouvám kvalitu fotek!
Kupodivu ta obyčejná "retro" jídla dosti chutnala, nejvíc kladných ohlasů měla asi mrkvová pomazánka a jablkový sýr.
O úplně všech událostech a překvapivých setkáních ani psát nechci, přece jen si něco nechám jen pro sebe. Snad jsme Cukr na nitku vypravili do světa s patřičnou pompou a knížce se bude dařit!

Píše se o ní třeba zde:

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kačka Rek. Kačka Rek. | Web | 10. prosince 2011 v 1:04 | Reagovat

Tak to vypadá úžasně...

2 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 10. prosince 2011 v 2:51 | Reagovat

Jsem tu poprvé a rovnou gratuluji ke knížce! Podívám se po ní i po vašem blogu..i když už teď po pár kliknutích nemálo slintám :)

A minulý týden jsem byla na skautské přednášce pana ředitele z knihovny a od té doby na mě vyskakuje i z webů, ze kterých bych to nečekala :)

3 Daysy Daysy | E-mail | Web | 10. prosince 2011 v 8:31 | Reagovat

Úžasné. :)

4 Arvari Arvari | E-mail | Web | 10. prosince 2011 v 14:27 | Reagovat

Hej, to není vtipný. =D Tuhle knížku jsem včera viděla v knihkupectví na nádraží v Hradci Králové. =D No, každopádně k ní gratuluju... ;)

5 Vilemína Vilemína | Web | 10. prosince 2011 v 17:50 | Reagovat

1-4
Díky za chválu.
Další poznámka se sama vnucuje: svět je malej...tedy vždy mě potěší, když se začnou propojovat lidi z různých končin, protože najdou něco společného.

6 toffo toffo | Web | 11. prosince 2011 v 0:56 | Reagovat

... a o náhody není nouze. A já hlásím přečteno :-), kniha je moc milá a také mi dost připoměla, i když jsem řazena do generace Husákových dětí. Rady a porady babičky a maminky jsou naprosto stejné, jako ty mých vlastních. Povedla se, ještě jednou gratuluji.

7 Vilemína Vilemína | Web | 11. prosince 2011 v 10:32 | Reagovat

To mě těší, že přidáváš dojmy z čtení - zatím mám ohlasy jen od osob mně známých, a ty jsou nadšené až nekriticky :)

A vyčítají mi pak, že se kvůli mně nevyspali - zdá se, že na tom jsi podobně:)
Díky za pochvalu.

8 Catalina Catalina | Web | 11. prosince 2011 v 12:58 | Reagovat

Gratuluju moc ke křtu i knížce samotné! U nás jsem ji zatím neviděla, ale pokud se tu objeví, moc ráda si ji přečtu! Mít vlastní knihu, to je pořádný úspěch :) Mimochodem občerstvení máš vážně perfetkní! Tolik různých druhů dobrot, to se hosté měli jako na zámku :)

9 Vilemína Vilemína | Web | 12. prosince 2011 v 20:31 | Reagovat

Díky za přání.  
Pohoštění je vždy fotogenické:) Knížka jistě bude, krom toho na netu ji prodává i Motto - viz odkaz.

10 HaF HaF | Web | 14. prosince 2011 v 22:52 | Reagovat

Vidím, že křest byl úspěšně zvládnut - gratuluji!
Knížka je na seznamu pro Ježíška, snad jsem nezlobila, jinak bude prvním nákupem po svátcích!

11 Vilemína Vilemína | Web | 15. prosince 2011 v 21:35 | Reagovat

Děkuju - snad knížka splní očekávání.

Na všechno je teď času málo.

12 La cuoca La cuoca | E-mail | Web | 20. prosince 2011 v 0:35 | Reagovat

Já se přiznám, že jsem byla strašně zvědavá na Vilemínin jablkový sýr. Když jsem o tomto cukroví četla v knize, vůbec jsem netušila, co si pod tím představit. A nezklamal! Stejně jako knížka. Jinak musím zmínit, že mnoho přítomných chválilo také falešnou mrkvovou pomazánku (k nepoznání od humrové, na mou duši, na psí uši :) a perníčky. Báječné pohoštění od báječné autorky!

13 Vilemína Vilemína | 20. prosince 2011 v 8:54 | Reagovat

12 - Já se červenám....

14 Iris Iris | Web | 9. února 2012 v 18:56 | Reagovat

tak přesně na tuhle knihu mám zálusk

15 Vilemína Vilemína | 10. února 2012 v 10:34 | Reagovat

To jsem ráda, tip: v e-shopu Motta je  i se slevou.
Pěkné počtení!

16 Gabi Gabi | Web | 8. března 2012 v 20:16 | Reagovat

Moc a moc gratuluji! Již dlouhé léta je mým snem být spisovatelkou. Ano, napsala jsem jedno knížku a dokonce i vydala. Ale byla jsem příliš hrrr a tak to nedopadlo dobře. Knihu sice mám, ale z úsporných důvodů je mizerně zpracovaná a nikdo o ní neví. Rozhodla jsem se, že to zkusím znova, seženu sponzory, upravím ji, rozšířím a zkusím ji vzkřísit. Vzhledem k tomu, že Vám se kniha vydařila víc než dobře, možná byste mi mohla poradit, co a jak. Kdyby jste byla ochotná mi dát nějakou radu, napište mi prosím na e-mail: Radkovicova.D@seznam.cz
Přeji hezký zbytek dne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama