Nestane se mi každý den, že bych dostala nějaké potraviny - a nedávno náhodou lišky! Na houby jsem letos ještě žádné štěstí neměla, proto mě tento nečekaný úlovek zvláště potěšil.
Lišky byly dosti pečlivě očištěné, tak jsem je jen opláchla a okrájela pár nožek, větší exempláře překrojila a nechala je okapat.
Inspiraci poskytla kuchařka Tescoma - Nejlepší recepty, jeden z dárků od doma.cz, kde moje články taky najdete.
Ale z různých bohulibých důvodů jsem se receptem neřídila zcela.
Cibulku jsem zpěnila na másle, to ano, lišky jsem k nim přihodila, připepřila a dala trochu provesálského koření. Za chvilku pustily vodu, tak jsem stáhla teplotu, houby osolila a nechala dusit, až bylo tekutiny jen málo. To už byly lišky skoro měkké.
Budoucí omáčku jsem zahustila smetanovým jogurtem, ale doporučuju šlehačku nebo aspoň smetanu kol 20%. K omáčce jsem přidala již dříve udušené maso z krůty i s přírodní šťávou, bujón jsem do ní nepotřebovala.
Doplnila jsem kuskusem a napakovala do krabiček k obědu s kousky pečeného kuřete. Ani nakyslost jogurtu nijak chuti neuškodila, jídlo z toho všeho vzniklo opravdu velmi dobře poživatelné.
Zprávy o výskytu hub právě teď se dosti liší, z několika míst směrem na jih od metropole hlásí sucho a ani prašivku, ale na Kokořínsku se najde - zatím jsou to pořád ještě letní druhy, kozáci, praváci, klouzky.
Všem vášnivým houbařům ať se daří!
La cuoca | 
Taky bych se ráda nechala obdarovat. 
Zde hledá 
Liska je obvykla v nemecke kuchyni - Pfeferlingen - pouzivaji je ke vsemu. Smetanova omacka je skvost. Kdyz jsem byl malej tak byla liska nejcastejsi houba. Jezdili jsme na ne do Jabkenic. Jednoho leta nebyly, pamatuju se jak strejda rikal, ze se okyselily lesy a lisky zmizely. Tak slava. Vraceji se. Muj dedecek ze Semil rikaval, ze Liska je jidlo chudych - da se jist dvakrat. ( zustane totiz vice mene tuha) ze se pak jen oplachne a muze delat znova. Tak dobrou chut a vzhuru na Lisky. Jarda