Po nějaké době opět pár dojmů z restaurace.
Silencio doporučil syn, byl tam prý nedávno a moc mu chutnalo, na jídelníčku ho zaujala zajímavá jídla.
Podnik je velmi dobře dostupný MHD, snad tři minuty od metra Kačerov.
http://www.restauracesilencio.cz/
Když jsme tam přišli, mladí hned začali kroutit hlavou: Ale tady je to nějaký jiný, ten hudební klub tu ještě nebyl...a menu je taky jiný, ta jídla už tu nejsou...Tak jsme si jen povzdechli a pokusili se něco si vybrat a společný oběd si užít.
Interiéry působí na obrázcích na stránkách podniku svěže a zajímavě, ve skutečnosti jsou již poněkud omšelé. V zelené místnosti je skoro celá stěna prosklená, to je pěkné na pohled, leč dosti tam táhlo. V poledne tam bylo vůbec celkem chladno. Krom nás se obsadily ještě další tři stoly.
Nabídka nápojů se asi soustřeďuje na hudební klub, z vína bylo k jídlu na výběr jen italské červené a bílé. Porce se nabízely velké, 200gramové, tak jsme oželeli předkrmy. Dá se říci, že nadpoloviční většina byla s jídly spokojena, menšina měla výhrady.
Velký špíz byl skutečně velký. Vypadal dobře propečený, maso šťavnaté. Losos s holandskou omáčkou dobrý, ovšem omáčka podle mě dosti nepříjemně rozmazaná po talíři, viditelně z továrny, ne z kuchyně.
Dva jsme měli jako přílohu smetanové brambory - úhledně vykrojené, ale hodně došeda -ty musely být nejmíň odvčera.
Vepřový steak vypadal hezky vypečený, měl kůrčičku, leč maso prý suché a bez chuti.
Moje argentinské hovězí mi důkladně procvičilo žvýkací svaly, to jsem byla zklamaná. Na chuť dobré. Vybrala jsem si verzi s mými oblíbenými brusinkami, ale v talíři upatlaném škrobovitou omáčkou jsem těžko hledala nějaký umělecký záměr...
Na žádném talíři nechyběla čmáranice z jakési hnědé omáčky a větývka rozmarýnu.
Nakonec ten tatarák, poslední jídlo stolovníků, byl dobrá volba - nedá se na něm moc zkazit. A topinek bylo dosti.
Čekací doba na jídlo byla přiměřená, obsluha bez výhrad.
Možná mě rozladilo už to chladno, ale necítila jsem se tam dobře. Mladí mohli srovnávat a měli ten samý dojem, že už to není ono.
Nevíme, co se všechno změnilo, jestli se podnik zaměřuje jen na ten noční klub - na oběd ho zatím doporučit nelze.
Ztráta iluzí - to je téma vskutku přiléhavé.
Petr | 
Zde hledá 
Já osobně úplně nesnáším tyhlety rádoby umělecké způsoby servírování. Přesně tu stejnou omáčku jsem jednou dostala ke špagetám Carbonara a přiznám se, že jsem se jí ani nedotkla, nevěřila jsem jí a hlavně jsem nechápala, co tam dělá. Taky k tomu byl přirolovaný plátek mrkve, který tam nemá co dělat, a jakési podivné větývky čehosi v tom byly zabodané - no prostě fintil to nějaký blázen a já jsem na tyhle věci úplně alergická. Mám ráda poctivou českou kuchyni s normálními porcemi a hlavně plným talířem - nemusí toho tam být tuna, i tak se to dá pěkně naaranžovat, aby byl talíř zaplněný a nebylo zapotřebí opatlávat ho omáčkou. Ale to je taky tím, že spousta restaurací úplně kašle na oblohy. Dřív bylo zvykem, že ke každému steaku, smažáku a podobně byla obloha, a ta obloha zahrnovala dva druhy zelí, salát, rajčata, okurky a řadu dalších věcí.A dnes? Když už se vůbec s něčím obtěžují, dají ti tam plátek okurky a dva srpky rajčete. A ještě je to předražené nebo studené nebo oboje. Samozřejmě to tak neplatí všude, ale za poslední roky pozoruji v tomhle velké zhoršení a číšníci se chovají čím dál tím nabubřeleji.