Křehké řezy od Jedličků

29. března 2011 v 8:34 | vilemina |  Dezerty
Jinak se jim v rodině neřeklo. Sourozence Jedličkovy babička znala od dětství, bydleli na nábřeží u Žofína. V mládí začátkem 20. let společně veslovali ve Slávii, jezdili na lyže a chodili do Národní kavárny. Po válce Jedličkovi emigrovali.
Recept se uchoval v dvojí podobě, ten úspornější právě pocházel z válečných let.

Když jsme v dětství u babičky řezy pekli, bývalo kolem plno rozčilování. Těsto se často drobilo, manipulace s velkou plackou nebyla snadná, lámalo se. A když u toho ještě vypomáhal mírně cholerický dědeček, bylo o zábavu postaráno. Poleva, pokud byla málo utřená, netuhla a domácí džem zas třeba nešel dobře namazat, protože byl tuhý moc. Nejrůznější problémy v sobě nesla příprava krému. Použít tolik másla a žloutků se zdálo nehospodárné, ale pudinkem nastavené krémy babička neuznávala. I tak se nám krém často srazil, to bylo hned! Náprava pak trvala nějakou dobu, muselo se vzít další máslo a začít od začátku a zdrclý krém pak postupně přidávat do nového.
Již jsem řezy nedělala dlouho, myslím, že i mě kdysi v začátcích rodinného života odradily svou špatnou manipulovatelností, ale nyní jsme je chtěla poslat do soutěže (zmíněné vlevo), tak jsem se do nich pustila.
A vám můžu předložit názornou a podrobnou fotoreportáž:

Zpracovala jsem si v míse křehké těsto z 300 g hladké mouky, 150 g změklého tuku - použila jsem tentokrát Zlatou Hanou. K tomu dva žloutky, dvě lžíce cukru a asi tři až čtyři lžíce mléka (nebo vody).

Těsto jsem tence vyválela a přenesla na plech. Ač se o tom nic nepíše, mohlo by se trochu propíchat vidličkou, aby se nezvedalo. Upekla jsem.

V míse jsem připravila krém ze změklého másla (160 g), které jsem nejdříve třela samotné, pak s moučkovým cukrem (120 g) a pak se žloutkem. Kápla jsem vanikové esence.

Krém jsem natřela na polovinu placky a druhou přiklopila - to je nejobtížnější operace, pomůže velký plochý nůž na dorty, nebo se dá plackou manipulovat po pečícím papíře.
Když placku podebere více rukou, vznikají velmi nebezpečné situace! Nejen pro moučník, ale i pro vzájemné vztahy zúčastněných! Rozmyslete si dobře, zda do tak náročného testu jít:)
A teď se taky ukáže, jak vodorovně je krémová vrstva vytvořená, protože při pokusu o přitlačení placek k sobě se těsto rychle láme. Navrch rozetřeme rybízovou marmeládu - s jinou si tyto řezy ani nepamatuju, ale bývala nejběžnější.

V další misce jsem smíchala doběla 150 g moučkového cukru s citrónovou šťávou a 2 lžícemi horké vody, té tekutiny nesmí být moc a nějakou chvilku je třeba třít, aby se cukr rozpustil a vytvořil ledovou vrstvu.

Marmeláda pod ním mu dodá barvu, ale taky způsobuje, že poleva nějakou tu dobu tuhne.
Řezy je dobré nechat proležet a ztuhnout a teprve potom co možná úhledně nakrájet.

Pro tuto zkušební sérii jsem použila poloviční množství surovin, proto mám na (malém) plechu placku ani ne ke krajům - těsta by bylo určitě na veliký plech.
Babička pekla placky dvě, to vím určitě, ale myslím, že nebyly až k okrajům. Používala spíše tu úspornější variantu, která je rozepsána na 400 g mouky, 150 g cukru, jen 100 g másla a 1 žloutek, celý prášek do pečiva a trochu mléka, tak to bylo těsta trochu víc. Osobně mám radši nesladké těsto z původní verze.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. března 2011 v 9:52 | Reagovat

Jak je v tom rybízová marmeláda, není co řešit.

2 Vilemína Vilemína | 29. března 2011 v 14:29 | Reagovat

V dětství jsem ji moc nemilovala, byla totiž nejčastěji - pak jsem ji vzala na milost a nyní do pečení ani jinou nepoužívám, není to ono. Občas tedy ještě meruňkovou.

3 La cuoca La cuoca | E-mail | Web | 1. dubna 2011 v 10:22 | Reagovat

To je sváteční záležitost, líbí se mi, jak se prolíná červená rybízová zavařenina s cukrovou polevou. Naše babičky měly podobný rukopis, moje psala podobně a také si recepty takto pojmenovávala, např. Pracny od pana Blažka, Nádivka od paní Šmerdové :)))

4 Vilemína Vilemína | 1. dubna 2011 v 19:11 | Reagovat

Takové hry s jídlem jsem vždycky měla ráda. Samozřejmě jsem i prstem stírala a ulizovala stékající polevu, to se smělo...

Škoda, že u jídel se jménem se vždy nedochovaly ty příběhy, ale aspoň pár zůstalo.

5 Coach Factory Outlet Online Coach Factory Outlet Online | E-mail | Web | 15. prosince 2011 v 9:15 | Reagovat

Great Coach Factory Outlet Online
. A lot of useful information here. I’m sending it to some friends!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama