Když nevíš, co uvařit, pomůže ti arašid

20. června 2010 v 20:20 | vilemina |  Jídla z masa
Říkanku - slogan Jana Vodňanského (S úsměvem idiota) jsem situačně obměnila - tu původní mám v hlavě pevně uloženou od mládí, takže se mi ve spojitosti s arašidy vždy samovolně vybaví: Až ti začne harašit, pomůže ti arašid! Pevně doufám, že z vaření nikomu harašit nezačne!

Burákové máslo mám ráda, ale samotné trochu dusí - chtěla jsem zkusit použít ho v nějakých nových kombinacích. Okoukla jsem tedy pár receptů na netu, že ho použiju na maso. Našlo se jich s různými exotickými ingrediencemi dost, ale byly i jednodušší verze. Tak jsem to nějak dala dohromady a výsledek mile překvapil. Byl trochu netradiční, ale ne tak výstřední, aby odradil. To je samozřejmě důležité, zvlášť jsou-li očekávaní strávníci v chutích konzervativnější!
Kuře jsem naporcovala tak, jak jsem se naučila na kurzu. Konce křídel odkrojit, dlouhé kosti vylomit, odříznout obě stehna, kuře otočit a odříznout prsíčka, kousky překrojit napůl. A všechny zbytky krom nehezkého tuku jsem schovala do mrazáku na vývar. Z takových tří koster už to stojí za tu práci.
Na porce ještě přijde trochu soli a pepře - a už jsem je opékala na směsi másla a oleje ve větším kastrólu. Opečené maso jsem vyndala do misky a na základu jsem ještě orestovala cibulku a česnek, bylo třeba trochu omastku přidat. Pak jsem přidala půl plechovky sekaných rajčat a necelou půlku sklenice burákového másla. Bylo nutno hned vše trochu podlít. Naředila jsem vzniklou krásnou omáčku až na krémovitou konzistenci, osolila a vložila opečené kousky kuřete. Dusila jsem společně do měkka.
A ochutnávala. Omáčka byla celkem jemná, jen lehce pálivá, velmi jedlá. Tedy - vypadá to jako kuře na paprice...ale ta tam není vůbec. Krom uvedených už jsem žádná koření nepřidávala, zdálo se mi to takhle dostatečné a chuťově vyvážené. Vonělo to náramně! Kdyby bylo třeba omáčku zahustit, použila bych trochu instantní jíšky nebo škrobu.
S rýží, rýžovými nudlemi nebo kuskusem, jak je na obrázku, vznikl zajímavý oběd. A to je konec příběhu o harašivém arašidu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 toffo toffo | Web | 21. června 2010 v 9:22 | Reagovat

Arašídové máslo jsem dostala poprvé k ochutnání u sestry na holčičím dýchánku po americku (sestra tam byla au-pair). Opečený toast, arašídové máslo a jahodová marmeláda. Arašídové máslo mám ráda.
Také dlouho koketuju s myšlenkou použít ho v kuchyni, nevýhodou takových plánů je skutečnost, že jich mám hromadu a času málo.

2 vilemina vilemina | Web | 21. června 2010 v 18:29 | Reagovat

Je to tak - též plány nestačím realizovat, nechápu, že někdo neví, co vařit :) A to ještě není prostor ani na nějaká opakování nebo jednoduchá jídla.

3 Pája Pája | Web | 21. června 2010 v 20:53 | Reagovat

Dusivé? Takové mi přišlo arašídové máslo jen jednou, a to když jsem si koupila hotové. BIO hodnotit nebudu, koupila jsem jej, protože nměli žádné jiné. Doma bylo vždy podle mých představ a nikdy nepřežilo víc jak tři dny.

4 vilemina vilemina | Web | 21. června 2010 v 21:17 | Reagovat

Jedla jsem ho vždy jen hotové, v mnoha variantách, a vždy chutnalo prakticky stejně, tj. myslím, že autenticky - což mi potvrdili i pamětníci předváleční. Pro mě je trochu dusivé, což při tepelné úpravě zmizí.

5 Coach Outlet Online Coach Outlet Online | E-mail | Web | 17. listopadu 2011 v 13:37 | Reagovat

Coach Outlet Online5121

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama