A z plánovaných kuchyňských aktivit je tu první výsledek. Letošní velikonoční nádivka byla velmi vydařená a vypečená. Vždycky si říkáme, že přece si ji můžeme udělat i jindy, když je tak dobrá, proč ne, ale nějak na to nikdy nedojde! Zkrátka patří k této roční době a jindy to není ono.
Základní recept používám léta stejný:
500 g uzeného bůčku, 300 g hovězího, 300 g vepřového, 8 rohlíků, 40 g droždí, 5-6 vajec, dvě hrsti spařených kopřiv a další bylinky do počtu 9 včetně jarní cibulky a česneku (popenec, řeřicha, pampeliška, bršlice, řebříček, chudobka, šťovík, dobromysl, libeček, rozmarýn, pažitka, špenát, polníček, rukola, majoránka), sůl, muškátový oříšek.
To je dávka do klasického pekáče, na hluboký velký plech ji o polovinu navýším. Maso musí odpovídat celkovým množstvím, jinak je to celkem jedno - kolik čeho mám, to dám, používám hodně krůtí maso, vepřové plecko a nepříliš libové uzené, takové ty rolky ve vakuu se mi nesvědčily. Všechno maso dohromady se vaří doměkka nejlépe v papiňáku.
Ta polévka musí být mastná a uzená, proto nejde rolované uzené nakrájet do nádivky dodatečně - chuť z vývaru tam chybí. Stačí přisolit, další koření nedávám. Když je maso málo měkké, radši ještě vařím o 5-10 minut déle, kosti musí jít lehce vytáhnout.
Maso jsem si uvařila večer, ale dopoledne, když jsem krájela housky, jsem vývar znovu přihřála - na housky se musí nalít horký. Nechám je rozležet a nasekám všechno maso. Když je dost měkké, není to ani taková dřina! A hned ho přidám k houskám, co s ním.
Pracně sehnané bylinky jsem už nasypala do mísy s vodou, a opravdu, když je slévám, je na dně trochu písečku. Hlavně v těch kopřivách, co mi odněkud z míst nezasažených psy a jiným znečištěním přinesl pan syn. Už jsem kopřivy na Velikonoce neměla několikrát, buď nerostly vůbec, nebo nebyla vhodná místa. Ale magický počet bylinek se dodržet dá, i usušené se počítají:) Letos jsem měla ještě nať z řapíkového celeru, trochu polníčku, koriandr a rozmarýn na okně...na balkoně se uchytily dvě pampelišky, tak jsem s nimi též počítala, ale dostala jsem jich pak s kopřivami více, i další druhy.
Kopřivy jsem spařila, všechno zelené nasekala a dala do mísy. Ještě vejce, k nim třeba nějaký zbylý bílek či dva, sníh nedělám - stačí nadrobit droždí, také dodá dobrou chuť. Trochu soli, muškátového oříšku (nebo květu), pepře...zamíchám řidší hmotu, ochutnám a liju na plech, na pečící papír. Tam může tak půl hodinky odpočívat, zatím si sklidím všechno nádobí a zapnu troubu.
Nádivku jsem pekla na 200 stupňů, tedy o malinko víc než většinu koláčů, asi 40 minut, prostě pěkně dozlatova, zhora i zdola. Trochu vyskočí, droždí ji nadlehčí a není tak hutná. Teplá se trochu drobí, ale čerstvá je neopakovatelná. Dali jsme si ji s dobrou kaší a salátem.
Zbylou ohřívám na pánvičce nasucho po všech stanách, krájím na menší kousky, aby se snáz propekly.
Zde hledá 
Tedy takhle nadupanou nádivku bych ochutnala ráda. Lze vůbec tolik bylin chuťově pak rozlišit? Magie rozhodně čaruje!
Mnou dosud užívaný recept: 1,2 kg uz. krkovice na 20 housek,14 vajec(z nich sníh),dětská krupička, kopřivy,petržel,majoránka,nať cibulky,česnek,sůl,pepř,mušk.květ.
Množství na 2 hluboké pekáče.
Máme rádi, když je spíš vlhčí než sušší.
Teď tedy přibyl důvod si vzpomenout během roku vyzkoušet i jinak.