Králík s hořčicí (po francouzsku) podle Anuše Kejřové

2. března 2010 v 20:55 | vilemina |  S Anuší Kejřovou a Mottem
Články v této rubrice vznikají ve spolupráci s nakladatelstvím Motto a mají ukázat prakticky, zda a jak lze podle Zlaté úsporné kuchařky A. Kejřové vařit dnes. Odkaz na redakční blog najdete pod obrázkem kuchařky vpravo.

Prvorepubliková kuchyně běžně pracovala s ohromným druhovým množstvím mas, když to srovnáme s dneškem. I kuchařská kniha zaměřená úsporně využívá spoustu telecího, všelijakou drůbež, divoká masa, plno druhů ryb i širokou paletu vnitřností, o které už ani dnes nestojíme. Rozhodla jsem se projednou aspoň pro králíka a vybrala si jednoduchý recept s hořčicí. Takovou tu klasiku pečenou s česnekem a bůčkem moc ráda nemám.
Očistit rozmrzlý kus vážící 1250g, který jsem pořídila v super-hyper, bylo docela snadné,
s králíkem přicházejícím přímější cestou z králíkárny je to nesrovnatelné - ten se většinou, i když už je stažený, vykuchaný a částečně odblaněný, musí znovu omývat či máčet, aby sezbavil pachutí, a hodně čistit.
Tenhle vypadal celkem dobře, ale v břišní dutině se skrývalo dost sádla, i pod nožkami. Vše jsem odstranila, stáhla ještě pár posledních blanek a dala se do špikování.
Omočit slaninu v hořčici a tu protahovat, radí Anuše. Mě to teda nenadchlo - hlavně mi to vůbec nešlo! Ale jakžtakž jsem špikování dokončila, králík byl dost malý, tak to nebylo tolik potřeba. Přidám slaninu i do pekáče.

Králíka jsem rozdělila na zadní a přední část. Kejřová v receptu doporučuje použít jen zadek, ale rozhodla jsem se, že ho upeču celého, a kdyby byl předek tvrdý, ještě ho můžu podusit déle. Beztak z toho nebude víc jak 4-5 porcí.
Osolila jsem maso ze všech stran a vložila na rozpuštěné máslo s olejem do skleněného pekáče. Navrch jsem ho potřela dosti silně francouzskou semínkovou hořčicí, která má výbornou chuť. Když po francouzsku, tak po francouzsku. Říkala jsem si, že ta semínka králíka aspoň trochu ozdobí a že mým strávníkům nebudou vadit - kromě toho se má omáčka beztak přecedit, tak to v případě nutnosti můžu udělat, ne?
A proti receptu jsem přidala pod maso ještě kus cibule na proužky, pokrmy bez ní mi většinou připadají nějak jalové. K hořčici už není třeba přidávat další koření, vynikne sama o sobě, mám s hořčičnými jídly dobré zkušenosti.
Králíčkovi stačila ke změknutí v hořčici tak ta hodinka. Podlévala jsem ho a polévala omastkem, aby nebyl suchý, ke konci jsem ho ještě obrátila. Šťáva měla dobrou chuť, maso bylo měkké, jak jsem zkusila na kousku bříška, nebylo suché.
Kejřová k němu doporučuje nové brambory, my si dali...chlupaté knedlíky. O těch si přečtete v samostatném příspěvku.
I králík byl, podobně jako mnoho jiných jídel, po proležení další den snad ještě chutnější.
Zbylé maso jsem obrala do šťávy a přidala k němu italské risotto se špenátem. Taky dobré.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 DolceVita DolceVita | Web | 4. března 2010 v 12:30 | Reagovat

Dobře udělaný králík je skutečnou delikatesou. Včera jsem dostala čtyři kusy přímo od chovatelů kamarádů. Nečekala jsem takovou nadílku a skoro je nemohla ani ubytovat v mrazničce. Nakonec se to podařilo, ale jen s velkými obtížemi. S domácím králíkem ke mně do kuchyně vešly též vnitřnosti, tak si dopřejeme zase po čase králičí jatýrka a určitě nachystám nějaký recept. S nakladatelstvím Motto jsem "upekla" soutěž o krásné kuchařky Anuše Kejřové a včera jsem konečně zveřejnila startovací článek. Určitě se zapojí i jiné šikovné hospodyňky a kuchařkou se společně provaříme a uděláme jí tu nejlepší reklamu. Tady už to pěkně voní nějakou dobu, jak jsem si všimla :-) Přeji hodně úspěchů v kuchyni a těším se na další podobné příspěvky.

2 Vilemína Vilemína | E-mail | 4. března 2010 v 13:41 | Reagovat

[1]: Už jsem si soutěže všimla - no tak to jsem zvědavá, jak to bude pokračovat, škoda, že redakční blog zatím není.
Šárko, o Kejřové jsem taky vypátrala zhruba to, co ty - ale pořád mi vrtá hlavou, proč zmiňuje ten krutý osud, bylo to v nějaké její předmluvě- ještě v době, kdy dítě měla, muže měla...ale proč se musela živit kočovnou školou aj.? Nenašlas někde víc?

3 DolceVita DolceVita | Web | 4. března 2010 v 14:27 | Reagovat

Vilemína:
V redakci se stěhují, tak s tím mají plné ruce práce, ale blog určitě brzy bude. To knize jenom prospěje :-)

Její kočovná škola byla myslím to nejlepší, co mohla udělat. Objížděla jiné Měšťanské školy dívčí a pořádala kursy vaření - jako učebnice se využívala její "Úsporná kuchařka". Zemská školní rada té doby si vymínila, že na posledním stupni školní docházky se má vyučovat nauka vaření a vedení domácnosti. Na přání místních organizací pořádala např. dvouodpolední kurzy kuchařské i jinde pro spolky paní a dívek. Zjistila jsem ještě dost zajímavých věcí, ale potřebuji trochu času k tomu, abych informace uspořádala :-(

4 Anka Anka | 20. dubna 2012 v 16:28 | Reagovat

Koukám, že když po francouzsku, tak s polskou hořčicí. Mám v lednici králíka a chci ho dělat s hořčicí, tak jsem si ji dnes šla koupit. Ano, také jsem tuto vzala do ruky, ale jeden pohled na etiketu mi stačil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama