přívětivě prostřený foodblog na Blog.cz

Ve Vysokém nad Jizerou také bývala - možná ještě je - špičková cukrárna. Nej byly griliášové trubičky s čokoládovou polevou, plněné čerstvou šlehačkou. A žloutkové řezy.
Jako děti jsme jezdily autobusem z lyžařského výcviku s balíčkem dortů na klíně. Cesta trvala dobré tři hodiny .

Pamatuji se na zkušenější kamarády - lyžaře. Ti nejdříve vybalili šišky salámů, sklenice okurek a nacpali je mezi dvojitá okna, místo do lednice. No, já jsem v batohu měla si pár tatranek .

Příjemné i žertovné počtení a až protekčně zážitků se školou spojených!
Z různých ŠvP mám nejbarevnější vzpomínky na Masarykovou chatu na Šerlichu, kde nás vykrmovali nejúžasnějšími borůvkovými knedlíky! Lesní plody olbřímí velikosti jsme si na ně vlastnoručně trhali pár metrů od chaty a v takovém množství, že jsme jimi ještě štědře po hrstech krmili i bernardýna pana správce.
A taky tam většina z nás viděla prvně v životě barevnou televizi!
A marodům tam strašně chutnaly rohlíky máčené v bílé kávě...:)