Vaření v penzionu

11. srpna 2009 v 7:38 | vilemina |  Jak vařím: menu a víceboje
Opět jsme na dovolené ve stejných podmínkách jako vloni - minikuchyňka se základním vybavením, lednička, dvě plotýnky, varná konvice.
Tentokrát jsem si s sebou vzala pánev, brousek na nože, tácek. Mísu na salát jsem zapomněla, musí stačit hluboký talíř nebo dóza od guláše.
Přivezla jsem si totiž domácí gulášek z kližky, měli jsme ho třikrát - dvakrát s koupeným knedlíkem, z toho jednou obohacený několika houbami udušenými zvlášť, potřetí zase s rajčaty a s bramborem.
K večeřím a snídaním střídám vejce, sýry, uzeniny - a saláty. Zálivku jsem si namíchala doma, tak tady zeleninu jen přeliju. Půllitrová petka na to stačila.

Větší vaření přišlo na řadu, až když se rozpršelo - připravila jsem si sojové maso a k němu dušenou zeleninu. Sojové nudličky uvařím se zeleninovým masoxem.
Měla jsem s sebou lilek, přikrájím i pár paprik, rajčat, cibuli a česnek.
Rajčata jsem přidala až po chvíli a nakonec uvařené sojové maso.
Osolit, opepřit - hm, jde to, dnes si směs dáme s bramborem, zítra k ní uvařím těstoviny.
Pak ještě sekaná (vakuovaná) a brambory, salát. Brambor pár zbylo, tak jsem je opekla a slanince, přidala udušené houby a zalila vejci - typicky prázdninová večeře, k níž lze přikousnout chleba i rajče.

Jiná pánvička obsahovala zeleninu - cuketu, papriky, rajčata a klobásu, kupodivu hodně masovou, ostravskou se 70% masa. Doma bych ji opekla zvlášť, ale na druhé plotýnce se vařila rýže.
Jedno teplé jídlo bylo v restauraci, a to kus masa, to kupovat a vařit nebudu - ale do hospody, nabízející Játra mrtvého pošťáka, jsme nešli! Dali jsme si klasicky plněnou drůbeží kapsu a vepřové medailonky s brusinkovou omáčkou.
Houby jsme někdy našli a někdy jsme našli houby...
Směs růžovek a pár hřibovitých byla ideální na jednoduchou smetanovou omáčku.
Stačí houby podusit, osolit a opepřit a zalít šlehačkou - použila jsem rostlinnou a bylo to akorát husté, asi tři porce. Nic víc už omáčka nepotřebovala, byla dokonalá - a byla hned! K tomu široké nudle, lepší jsou vaječné.
Pomazánku z nastrouhané Nivy s lehkou majonézou stačilo lehce opepřit.
A ještě jednu pánvičku s houbami jsem udělala, se zbylou zeleninou a zbytkem bavorské sekané vyšla jednou s chlebem, podruhé s rýžovými nudlemi - těch stačí 150g na bohaté dvě porce.
Nijak fádní to nebylo, ale na té pánvi se vařilo fakt nejsnáz. Jsou to vlastně variace na sprint zeleninové nudle z rychlovaření, ale čas jsem tak přísně nehlídala.
Není to vyčerpávající soupis všech jídel za dva týdny, spíš výběr. Vařit mě bavilo, nebyla to pro mě žádná újma a strávníci byli rádi, že nejsme závislí na hospodách. Chtěli jsme do nich chodit více, ale uvařit si bylo příjemnější.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 coco-choc coco-choc | Web | 11. srpna 2009 v 8:14

Řekla bych, že jsem sama důkazem, že i v extrémních (= prťavých) podmínkách se dá vykouzlit skvělé jídlo. Má kuchyňka se skládá jen z dvouplotýnkového (funguje jen jedna plotýnka) vařiče,pracovní plochy velikosti dvou talířů a remosky. Že bych vyrazila na dovolenou - mají tam větší kuchyně :-)?

2 vilemina vilemina | 11. srpna 2009 v 17:33

Dá se vařit s minimem, třeba na třídílném vařiči a s jedním nožem, proč ne - jedna plotýnka není vskutnku příliš mnoho.Jak to znám, jsme psala vloni:
http://vilemina.blog.cz/0808/letni-improvizace
Tady to bylo taky mrňavé, ale jsou i apartmány s kuchyní vybavenou vším možným, myčkou, kávovarem, troubou, spoustou nádobí...jak kdo chce.

3 Míša Míša | 13. srpna 2009 v 13:54

Dobrý den, paní Vilemíno.
Prosím, nenechte se od psaní blogu odradit. Vaše články mě baví a i když bych mnohé dělala třeba jinak, není to přece důležité. A je lepší koupit knedlík k domácímu guláši, než vykydnout "guláš" z konzervy... :-) a Vaše vaření může dost lidí inspirovat právě k po malých krocích k domácí kuchyni. Přeji hodně štěstí.

4 vilemina vilemina | 14. srpna 2009 v 9:58

Zkuste to, třeba to bude úspěch!

5 petra petra | 20. srpna 2009 v 13:16

Snažně prosím a vyzývám neváženého přispěvatele Pfiffikuse, aby si už konečně našel jinou kratochvíli a oběť svých otrávených šípů.TÍM NEJMÉNĚ CHUTNÝM A STRAVITELNÝM SOUSTEM  na tomto přívětivě prostřeném blogu,jsou totiž vaše slovní výlevy.

6 petra petra | 20. srpna 2009 v 13:21

Vladimíre Iljiči Gurmete, zapomněl jste připojit odkaz na tu vaši vlastní úžasnou "školu jídelního obřadu", zatím se prezentujete pouze jako znalec kultury popelnicových polí.

7 vilemina vilemina | 21. srpna 2009 v 0:17

[3]: Díky.
Jako reakci na takové ty hlášky: "To bych neuměla - To bych si netroufla - Tobě se to mluví", a to od skutečných osob, většinou se snažím ukázat, že nejde o nic složitého, že stačí pár jídel zkusit a že vaření nemusí trvat věčnost. Ale vím, že to taky nemusí být tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.
A to je pravda, že když čtu cizí recepty, též si to hned přizpůsobuju.

8 vilemina vilemina | 21. srpna 2009 v 0:19

[5]: [6]:
Díky za podporu!

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama