Spěchám podat zprávu o skvělé fintě na rybíz, než všechny ty červené kuličky přezrají a opadají! Žádné mletí, žádné pasírování a žádné míchání!
Skutečně je to takhle snadné - recept, který osoba blízká má ve svých deskách, je psán rukou a jeho původ je už neznámý. Máme rádi rybíz a la brusinky, ale všude, i v mých deskách, jsem našla jen recept s octem...tak tohle je ještě jednodušší.
Do hrnce obereme 1 kg červeného rybízu, je-li třeba, předem omyjeme. Zasypeme 650 g cukru, pět hřebíčků a kousek celé skořice přidáme a promícháme - pak už ne! Přikryjeme, necháme stát cca dvanáct hodin. Povaříme dvacet minut - hotovo, plníme!
Začínám.
Nejdřív v rybízu bublaly jen malé sopky, dělala se pěna. Fotit mi to moc nešlo...Několikrát mě přepadlo nutkání rybíz zamíchat - ale to by se porušila vrstva u dna a připálil by se v tu ránu! Včas jsem upamatovala, že to udělat nesmím, to raději snížím teplotu.
Chvíli trvalo, než se začal vařit celý povrch rybízové masy - od chvíle plného varu jsem teprve počítala oněch dvacet minut.
Horkou směs jsem odstavila, byla to skoro samá šťáva - hm, snad to ztuhne! Skleničky jsem si čerstvě vymyla a sběračkou naplnila, zavřené otočila na víčko, aby vznikl podtlak. Ale zpět je postavím dřív, než rybíz úplně vychladne, aby u dna nezůstala mezera:) Pak je taky popíšu, omyju a zkrášlím.
Že by neztuhl, není právě u rybízu častá obava, má pektinu hodně. Než jsem provedla všechny úkony se zavíráním a otáčením skleniček, zbytek v hrnci začal spolehlivě želírovat. Připálený taky není, tady je důkaz, dno černého smaltovaného hrnce:
Do koláčků, palačinek, lívanců a jogurtu se těch pár skleniček určitě užije. Opravdu můžu tenhle receptík doporučit každému - není třeba velkých zkušeností ani speciálního vybavení, abyste si zkusili vyrobit vlastní džem.
Rada:
Když se někdy stane, že přece jen po vychladnutí džem nezhoustne (ve zralém ovoci pektin mizí), dá se to napravit: vlijeme vše zpět do hrnce, znovu zahřejeme, do vařícího přidáme pár lžic cukru a pomalu vaříme, dokud hladina viditelně nepoklesne a u okraje džem nezačíná želírova. Půl hodinky by mohlo stačit. Můžeme zkusit kápnout na talířek, zda džem po ochlazení ztuhne.
Tak pospěště se sklizní, ať se vám to nestane!
vilemina | 25. července 2009 v 0:07 | 
Zde hledá 
Hned včera vyzkoušeno z 1 kg, koření zabaleno do gázy, po 15 min varu hmoty zlehka pár šťouchů, aby se narušila krusta na povrchu, ale nehráblo se ke dnu, var pro jistotu 35 min, stále se zdálo moc řídké. Chuťově moc dobré, dnes stejně zpracuji zbytek úrody.
Takže chválím a díky.