Oběd v umění

21. března 2009 v 8:59 | vilemina |  Jídlo v umění
S obědem je trochu potíž, jako hlavní jídlo dne se ustavil nejpozději, protože dokud se lidská společnost trochu nevzmohla, celý den pracovala mimo dům a jedlo se ráno a večer. V některých zemích to dosud zůstalo, s obědem se mnoho nenadělá. Odráží se to i v pojmenováních jednotlivých chodů (lunch a luncheon, déjeneur a petit déjeneur). A tyto nejednotně používané výrazy se pak objevují např. i v názvech obrazů, čili některé ze snídaní (Snídaně v umění) se vyskytují i pod názvem oběd - Oběd veslařů, Oběd v zahradě, ba dokonce i ta nejslavnější Snídaně v trávě je spíše obědem či piknikem, v automatickém doslovném překladu Oběd na trávu...tak se v tom vyznejte! Inu, pár děl a dílek jsem nashromáždila, ale žeň je to nepatrná.

Malířství
Takový jednoduchý Oběd na poli zachytil americký realista Daniel Ridgway Knight [1839-1924]
A co to máme zde? Nicolas Lancret (1690-1743) v době rokokové naopak zobrazil rozmařilou, nevázanou dvorskou společnost u stolu v parku při Le Jambon Dejeuner, obědu se šunkou. A můžeme si hned zahrát, kdo najde více rozdílů...to jsou věci, dvě verze, jedna o poznání "slušnější", datované stejně. Že by cenzura? Přání zákazníka? Druhá verze je totiž o něco menší replika (54x46 cm) a byla zakoupena do Ameriky, nyní je k vidění v Muzeu krásných umění v Bostonu, zatímco první, rozměrnější plátno (70 x 86 cm) je v Chantilly, v Musée Condé. Dál jsem nepátrala, i tak mi to chvíli zabralo:)
Přítel impresionistů Gustav Caillebotte (1848-1894) maloval o něco realističtěji než oni a byl dlouho v zapomnění. Jeho oběd působí pochmurně, ač to u něj není pravidlem, spíš atmosférou měšťanské domácnosti.
Z moderního umění jsem vypátrala ještě jeden oběd A. Renoira.
Henryho Matisse Červený pokoj po obědě je notoricky známý a předvádí se na něm některé principy, dříve nevídané, kupř. právě použití červené na pozadí.
Druhý jeho oběd naopak působí docela tradičně, byť oba výjevy mají mnoho společného - žena upravuje něco u stolu, na kterém je ovoce a květiny...
Pobavil ale až tento půvabný černošský obídek Vassilije Kandinského:
Doba současná nabídla Rybu k obědu na stříbře:
Více o autorce Erice Middleton najdete na

A přidávám ještě Comput lifestyle:
Zastoupena je i umělecká fotografie, klasický Oběd na mrakodrapu (též jako Construction Workers Lunching on a Crossbeam) z r. 1932, jehož autorem je Charles C. Ebbets.
Literatura

Pod názvem Nahý oběd od Williama Sewarda Burroughse žádnou odpočinkovou četbu nehledejte.
Spíše sled obrazů, "slovní salát" již stárnoucího, silně závislého narkomana a homosexuála, který se snaží realisticky odhadnout svoji situaci a z řady důvodů se chce od drog odpoutat, je chmurným a naprosto bezútěšným líčením drogové závislosti a syrových homosexuálních vztahů. Celek vyznívá jako otřesný obraz společnosti konce 20. století, v němž dominuje agresivita, brutalita a cynický psychický nátlak. Vskutku nekonvenční kniha byla svého času v USA zakázána a uvolněna až po soudním procesu. Nyní je uznávaná a považovaná za nejlepší autorovo dílo. Kdo ji dokázal přečíst, nikdy na ni nezapomene. Byla i zfilmována.
Proti tomu bude Charles Bukowski s knihou Kapitán odešel na oběd a námořníci převzali velení, což jsou deníkové poznámky z posledních let života, lehkým a zábavným čtením! Vtipně si v ní utahuje ze svých ctitelů i ostatních autorů.
Přidám ještě jeden detektivní příběh - Vartet, Julien: Přerušený oběd.

Divadlo může reprezentovat nedávná hra pro jednoho herce Oběd u van Gogha (Alexander Komlosi, 2007).

Povídky i poezie využívají v názvech oběd poměrně hojně, představují dosti různorodou směs.

Hudební texty
V tom to žánru každému přijde na mysl Co jsem měl dnes k obědu od S+Š, případně Mezi polévkou a hlavním jídlem od Jana Buriana.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 petra petra | E-mail | 24. března 2009 v 15:24 | Reagovat

Moc pěkné, šikulka jsi, ale že při takové obsáhlé inventuře muselo vyhládnout! Každopádně výzva pro čtenáře - rozhojní tvé objevy a odkazy?:)

2 Yva Yva | Web | 25. března 2009 v 22:11 | Reagovat

Opět velmi hezké čtení. :o)

Ta známá fotografie dělníků na mrakodrapu ve mně pokaždé vyvolává silný pocit závratě.  Tady je pro pobavení ještě jedna, jen se na ní obědvá v poněkud "vyšším" stylu:

http://www.popartuk.com/photography/people-bw/waldorf-astoria-1930-new-york-collection-hwr1067-poster.asp?productoptions=frame

3 vilemina vilemina | 26. března 2009 v 13:10 | Reagovat

Díky, ať se zájemci pokochají - ve větším rozměru, třeba plakátovém, je to závratné, mě asi nejvíc děsí ta fotka, co na ní na traverze dělníci leží...a nic pod nimi.

4 sigrid sigrid | 3. dubna 2009 v 14:53 | Reagovat

Vilemíno, ještě doporučuji přidat k výtvarnému umění Jordaense a jeho obžerné hostiny.

děkuji za hezké počtení.

5 vilemina vilemina | 3. dubna 2009 v 19:25 | Reagovat

Dík a dík za tip, však hostiny plánuju ještě extra, tak zařadím! Je toho spoustu, asi budou hlavní témata mít i více dílů, jak to čas přinese...a jeestli uhádnete velikonoční překvapení?

6 Oroniel15 Oroniel15 | Web | 29. října 2010 v 12:51 | Reagovat

fotografie je úžasná

7 vilemina vilemina | Web | 11. prosince 2010 v 9:53 | Reagovat

Tak to si ještě rozklikni odkaz v komentáři 2!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama