Křehké listy špenátu

3. listopadu 2008 v 9:55 | vilemina |  Ostatní teplá jídla a přílohy
Obhlížela jsem stánky se špenátem tak dlouho, až jsem si vybrala jeden přímo bujně zelený, čerstvý, s ještě vlhkou zemí na kořínkách...trhovkyně mi doporučila koupit na dvě porce tak tři čtvrtě kila listů. Byla to plná igelitka. Ano, svaří se neuvěřitelně, vím. Váhala jsem s jeho nákupem taky kvůli čištění - ale: "To odkrojíte jen tohle růžové a hodíte do dřezu, propláchnete, trochu necháte okapat a je to." Samozřejmě to tak hladce nešlo, kořínky jsem okrájela po hrstech, to šlo, ale ještě jsem špenát musela trochu přebrat od plevele a povadlých lístků. Prala jsem ten plný dřez listí v několika vodách, až byl čistý. Nechala okapat. Rozhodla jsem se nechat listy vcelku.

Na oleji jsem opekla cibulku s česnekem, na ně napěchovala asi třetinu listů, osolila a za minutu dvě po několikerém promíchání mohla dávat na talíř k masu a bramborám, byly to dvě malé porce.

Do závinu závinu jsem se pustila později. Troubu jsem zapnula na 200 stupňů. Na další cibulku a česnek jsem hodila špenátu, co se vešlo do kastrólu, jak se slehnul, doplnila zbytek, přidala sůl a zas asi minutku obracela, hotovo. Necelých 200g balkánského sýra jsem nakrájela na plátky. Listové těsto jsem rozdělila napůl a vyválela obdélníky, a to rovnou na pečícím papíře. Pak jsem vzala plech, trochu ke straně položila papír, na jednu jeho polovinu obdélník těsta a nožem nařezala pruhy po stranách, jak je vidět na obrázku. Doprostřed jsem rozložila špenát bez vody, navrch sýr.
Volné pruhy jsem postupně přehazovala přes sebe a trochu stiskla uprostřed. Když se během pečení rozpojí, není to až takové neštěstí…

Abych měla dost místa na druhý závin, papír jsem posunula k druhému kraji plechu, položila druhý obdélník částečně i mimo papír a rovněž zapletla, posunula papír zpět - a už ležely oba záviny pěkně vedle sebe.
To popisuju podrobně, neb mi nějakou dobu (několik závinů) trvalo, než jsem vymyslela nejlepší postup - jak je závin pletený, velice špatně se s ním manipuluje, proto se musí naplnit a dokončit až na plechu. Lze udělat z jednoho balíčku těsta i jeden velký závin, placka je pak silnější, což nevadí, ale porce jsou až příliš velké. Pruhy mohou být širší i užší, náplně samozřejmě různé, ale ne moc mokré. Výborná je i nějaká šunka nejen pod špenát, ale i pod zelí, které hodně vymačkám a trochu zahustím škrobem. Půl kila zelí není nijak moc.

Když není těsto vcelku, ale v pruzích, lépe se upeče a je krásně křupavé, navíc to hezky vypadá, i když nebudete kdovíjak pečliví.
Jen dobře dozlatova upéci v horké troubě a pozor, je-li vyšší vrstva náplně, aby se listové těsto propeklo i odspodu. Špenátové a zelné záviny v tomto podání se mohou chlubit desítkami pochvalných doporučení a jsou ozdobou každého stolu!

Nejlepší jsou samozřejmě ještě vlahé, ale zbyde-li pár kousků, dají se trochu ohřát na suché pánvi - listové těsto a mikrovlnka spolu zrovna nekamarádí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 schnytlik schnytlik | Web | 6. listopadu 2008 v 17:59

Špenát je moje velká láska, vždycky byl, dokonce ani školní jídelny mi ho neznechutily :) Ráda ho mám i jen tak syrový v salátu, v těstovinách, ale i ke knedlíku (prasátko s radostí přenechám jiným, jen tím sádlem si omastím). Takhle taky vypadá mňamozně :)

2 vilemina vilemina | 7. listopadu 2008 v 16:07

U nás se vždy dělal špenát dobrý, i z toho hanebného protlaku - s cibulkou, vajíčkem, květem, žádná mouka ani česnek, spíš lehčí chuť, nejvýš zahustit strouhakou. Ale do těsta to bylo z protlaku vždy moc mokré, i když se voda vymačkala, to se těsto i docela rozblemcá...tak na to je třeba myslet, chce to aspoň nějaký sekaný mražený špenát, když ne listový.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama