Palačinky dnes

11. srpna 2008 v 16:14 | vilemina |  Sladká jídla a zavařování
Když jsem se pustila do palačinek, napadlo mě, že vlastně ani nevím, kolik mouky do nich dávám. Samozřejmě přiměřeně, známe to. Ale jak to vysvětlit někomu, kdo netuší, jak husté by těsto mělo být? Tak jsem použila váhu: nejdřív jsem do hrnce nalila asi ¾ litru mléka, přihodila tři celá vejce a špetku soli. Tyčovým mixérem jsem prošlehala a zvážila, přidala přiměřeně mouky - dávám část hladké, když mám, a část polohrubé, prošlehala, a bylo jí po dalším vážení 300 gramů…nedělám těsto moc husté, ale nechám odstát nejméně hodinu.
Zhoustne-li příliš, rozředím klidně i vodou. Vajíček může být méně, zejména jde-li o palačinky přílohové. Žádný cukr, žádný prášek, takhle to úplně stačí.
Pánev dobře zahřeju, oleje použiju tak málo, jak to jde, ale na začátek trochu víc. Pak teplotu o něco snížím. Na jednu palačinku jednu sběračku těsta, zakroužit a péci. Když navrch zatuhne a kraje zlátnou, je čas na otočení. Pokud je těsta moc nebo teplota vysoká, nestačí ani zatuhnout a přitom zespodu se už palačinka pálí…Upečené skládám na kuchyňský papír do mísy.
Využití je báječně rozmanité, tak to mám ráda. Sladké s ovocem nebo džemem a šlehačkou (rostlinnou), s javorovým sirupem, tvarohem. Slané se směsí ze zeleniny a masa, špenátem, lečem, mexickou směsí s fazolemi či jinou s orientálním kořením, s nějakým sýrem a rajčaty. Ráda si je připravím k ohřátí na další dny, v ledničce vydrží minimálně pět dnů, jen nesmí vyschnout. K omáčce zvané ptáčkové je nakrájím na nudle a opeču již nasucho na pánvi. Ani guláš či jinou tmavou omáčku palačinkovými nudlemi nemůžete zkazit. Zbylé palačinky se také všelijak zapékají, ovšem, ale to by zkrátka musely nějaké zbýt - zapékat ty čerstvé se mi zdá škoda, tak na to nikdy nedojde! Stejně jako na zamražení do zásoby. Zvlášť takhle pěkně žluté z domácích vajíček.
Jen to chce chvíli vydržet u pánve. Během pečení se mi vybavily vzpomínky na palačinky mého dětství. A to je v jiné rubrice!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 schnytlik schnytlik | Web | 11. srpna 2008 v 16:37 | Reagovat

jeee, palacinky, ty uz jsem dloouho nemela....

2 viki viki | E-mail | Web | 16. srpna 2008 v 7:00 | Reagovat

Nádherný článok! Milujem počúvať / čítať príbehy spojených s jedlom a jeho prípravou. Čarovné na tom je, že každý ich má v zásobe nepreberné množstvo --- krásne opisujete detaily, ktoré sa potom v spomienkach vynárajú ako najpamätnejšie a dávajú samotnej príprave jedla nevídanú poetiku: "...sledovala, jak se spojují jednotlivé pramínky těsta do celistvé plochy, jak se v horkém tuku dělá z bublinek krajkový okraj. Držadlo pálilo, nebylo nijak izolované, muselo se obtočit utěrkou." Mľaskám od rozkoše! :-)

3 vilemina vilemina | 19. srpna 2008 v 12:28 | Reagovat

Díky, myslím, že v tom je to kouzlo lásky k vaření  - jak člověk přípravu jídla prožívá...A vzpomínek mám,  však zas nějaké co nevidět vytáhnu! Byl to pokus, zda to někoho kro m mě jako účastníka zaujme!

4 viki viki | E-mail | Web | 20. srpna 2008 v 9:19 | Reagovat

Teším sa na nové voňavé spomienky! :-)

5 Barbora Barbora | Web | 7. ledna 2014 v 9:43 | Reagovat

Vypadá to lákavě, děkuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama