Co na talíř z jarní přírody

Včera v 12:01 | vilemina |  Povídání u stolu
Podle pana C. se letos čeká bomba, hit - divoce rostoucí jedlé rostliny. Pravda je, že jsem už nějaké dění v tomto smyslu zaznamenala, sama jsem již přispěla využitím divokých bylinek tady. Lístky i kvítky udělají parádu v zeleninovém salátu nebo jako přídavek do různých nádivek a pomazánek.
Ke konzumaci darů přírody se přidává třeba Šárka s cukrovými fialkami, polévkou z kopřiv a se smrkovým sirupem, Klára z kopce s pampeliškovými kapary, pampeliškový med je běžně k vidění. Hodně letos frčí i medvědí česnek - najdete ho třeba u Pavlíny.

Co je tak zhruba u nás na výběr?

Občas někdo dělá špenát z kopřiv nebo polévku ze směsi bylinek - tu jsem vařila podle Kejřky i já. Bývá i jen šťovíková.


Už se těšíme na květy černého bezu, bezinková limonáda či šumivé víno, sirup nebo smažené kosmaticenasladko i naslano patří k oblíbeným receptům. Obalují se i jitrocelové lístky. Všelijaké byliny vhodné na čaje samozřejmě rostou už teď, bývá k mání i divoká máta, dobromysl, kmín. Na sirupy, spíše čistě zdravotní, se používá třeba jitrocel. Ovšem nasbírat dostatek drobných bylinek či poupat, aby z toho bylo několik porcí jídla, to dá trochu práce, čištení, proto asi větší rozšíření "nehrozí", konzumace divokých rostlin je spíš zajímavostí.


Na jarních výletech jsme nacházeli i bodlák - pupavu, musel se opatrně vykrojit střed velké růžice s květem, píchalo to, a pod ním se našlo jedlé lůžko - kousek dužiny s chutí košťálu.
Připomenout musím i křen, který roste divoce docela běžně, ale vykopat větší kořen dá docela zabrat...

Je to hodně nebo málo?
Objevila jsem ještě další tipy - v extrémní kuchařce Podyjí. Nezkusíte třeba dušený netřesk? Matně vzpomínám, že v mládí, kdy jsme s divokými rostlinami v oddíle taky experimentovali, ho jeden kamarád vyzkoušel a následky to mělo prý strašné..málem se mu zamotala střeva :) Tak nevím, kde byla chyba.

Probrala jsem ještě svoje staré kuchařky, co z darů přírody se využívalo. Našla jsem jen nějaké byliny, pak kaši i zavařeninu z růžových lístků, naložený kořen cikorije (čekanky). Nejzajímavější byl recept na zadělávaný chmelíček - mladý chmel, který roste i divoce. Recept je ještě v kuchařce spolku Domácnost 110 let staré.


Očišť chmelíček, totiž lehce od hlavičky svrchní kůžičku sloupni nožem a tvrdý kořínek odřízni, vyper v několika vodách, nech vykapat a zavař ve slané vodě. Můžeš přidat do té vody též trochu octa, pak ho proceď. Udělej máslovou jíšku, zalij smetanou a zakapej citrónovou šťavou. Nech zpěnit půl cibule s máslem, dej na to chmelíček, zalij šťavou, přidej pepř, zázvor, a nech to zavařit. Než ho neseš na stůl, můžeš přilíti smetany.

Až přibudou houby a různé plody, bude možností využívat jedlé dary přírody více. Ale na ty už jsou osvědčené způsoby zpracování stále živé.

Přidat komentář
 

Zastavte se na Světu knihy u stánku blogerů

Středa v 8:37 | vilemina |  Drobečky a drobnosti
Letošní pražský knižní veletrh je věnován i blogerům v tématu

Bloger spisovatelem, spisovatel blogerem


Od pátku do neděle tak při návštěvě Světu knihy zajděte i do blogerského stánku iDnes, kde mezi dalšími knížkami, které blogeři vydali, bude i Cukr na nitku (pro více informací klikněte na obrázek obálky v levém menu). V iDnesu bloguji se střídavým úspěchem rok a kousek, tematicky ovšem o jídle, ale obecněji.

Kolem celé prezentace blogerského publikování se odehraje plno zajímavých doprovodných akcí, sama však budu proti plánu chybět pro momentální nemoc zad :( Jak to bude probíhat, kdo všechno tam bude, se dozvíte zde.
Již připravené čtení i moji téměř pověstnou paštiku neochutnáte, tak někdy příště. Knížka se koupit dá, a to i na dálku třeba zde. Na veletrhu bude za zvýhodněnou cenu.

Stánek iDnes najdete v pravém křídle - P 406, více o návštěvní době a všem dalším tady.
Přidat komentář

Moje víkendová vaření

8. května 2013 v 8:16 | vilemina |  Jak vařím: menu a víceboje
Jak to právě situace dovolí, někdy se věnuju důsledně vaření ze surovin, to je první případ a příklad, že to jde. Měla jsem ale v poslední době zase "napilno", a tak jsem uvažovala, jak si vaření usnadnit - ale při nákupu jsem na nic nemohla přijít, protože nabízené polotovary a různé zlepšováky mi už připadají prostě nepřijatelné. Nakonec myslím, že jsem se s tím popasovala docela dobře, to je druhý příklad, a že to může být inspirace i pro vás.

Případ první - sobotní dopoledne, domácí strava

Návštěvu jsem měla objednanou k obědu, a tak jsem vstala v 8,30. Už jsem předešlý den uvařila zároveň s bramborami k večeři i dost na bramborové knedle, asi kilo. A ještě jsem večer připravila jehněčí maso k pečení, tedy okrájela, obrala, částečně vykostila jehněčí nohu a "obdělala" jsem ji, tedy opekla a dusila do poloměkka.
Ráno jsem nechala povolit špenát a založila polévku z nastřádaných drůbežích kostí, mírně jsem je nechala vařit celé dvě a půl hodiny.
Ještě jsem dala vařit vejce natvrdo na pomazánku a věnovala se nejprve snídani a všelikému poklízení celkem asi hodinku, do desíti.
Oloupala jsem už vychladlá vejce a připravila si majonézu ze dvou žloutků (tu rychlou) a s pomazánkovým máslem dokončila tu vajíčkovou pomazánku. I brambory jsem oloupala a nastrouhala, ale těsto jsem zatím nedělala, aby nezřídlo, to jsem chtěla vařit až na čas. Odmyla jsem nádobí.


Dala jsem dopékat maso a podusila jsem špenát. Slila jsem vývar a dala chladit kosti. Zatím jsem ještě stihla coffee break a pustila se do obírání masa z kostí, bylo ho docela hodně. Do vývaru jsem přidala novou zeleninu a pak i kuskus jako zavářku, nakonec jsem přidala maso a něco zeleného. Zase jsem kuchyň sklidila. Postavila jsem vodu na knedlíky, udělala rychle těsto a šišky - pokus se špenátovou roládkou se mi nepovedl, to budu muset vychytat, ale knedle jsem nějak uvařila.
Výsledek? Kotel domácí polévky - asi 8 porcí, část šla zamrazit, 4 porce měkkého pečeného jehněčího s domácícm bramborovým knedlíkem a sekaným špenátem, 4 porce pomazánky s domácí majonézou. A vcelku v klidu.

Případ druhý - pracovní víkend, jednoduché vaření

Potřebovali jsme trochu pohnout s nějakými pracemi doma včetně montování nábytku, tak jsem chtěla vyřešit stravování nějak rychleji. I vymyslela jsem menu, jehož základem byla fazolová polévka za použití konzervy. Dala jsem vařit jednu plechovku sekaných rajčat, jednu plechovku směsi fazolí bez nálevu a dvě plechovky vody, trochu soli. Pro lepší chuť jsem jen na pánvičce orestovala cibulku a dva celerové řapíky, pokrájené na drobné kousky, opekla jsem i kolečka klobásy. Polévku jsem už jen solila a pepřila, žádné polévkové koření ani extrakty nepotřebovala, ale snesla ještě třetí plechovku vody - dobrá byla, leč druhý den přímo vynikající, proležení dělá zázraky.
Na první jídlo jsem připravila slaný koláč, tentokrát z listového těsta. Pokladla jsem ho šunkou, na ni rozložila plátky žampionů a vše jsem zasypala nastrouhanou nivou a opepřila. Koláč jsem ještě mínila zalít vajíčky se smetanou, ale nebylo to třeba, náplně bylo už dost.
Na druhé jídlo stačilo uvařit brambory, opéci narychlo kotletky a připravit salát, tentokrát okurkový. Dílo korunoval jednoduchý dresink ze zakysané smetany, ochucené hořčicí a solí. Zbylá zakysanka byla použita na jahody jako dezert.

Počet komentářů: 11

Další články

Kam dál