Bůčkové placky

Úterý v 9:27 | vilemina |  Laskavé vzpomínání
Bůčkové placky se pekly v nouzi v 70. letech, když tučného bůčku byl všude přebytek a řezníci ho přidávali jako povinnou položku snad ke každému nákupu. Některý se aspoň optal, ale jiný třeba jen neurčitě poznamenal: "A ještě kousek bůčku...", rychle vše sečetl, sbalil do jednoho balíku a podával - nebylo radno maso znovu rozbalovat a dívat se, co tam všechno je. Dohadování nemělo moc smysl, řezníci to podle etikety nebrali. "A co byste chtěla, mladá pani, " mohla zákaznice slyšet. Pokud se ozvala, že něco libovějšího, bohorovná odpověď : "Jo, to by chtěl každej", byla vše, čeho se dočkala.

Bůček koupený dnes byl až moc libový, tak jsem byla zvědavá, zda se placky z něj budou trochu podobat těm dávným. Při smažení dělaly velké bubliny a vlivem nějakého tajemného procesu nám moc chutnaly. Jedli jsme je teplé i studené, na výletě v chlebu nebo s bramborovým salátem.


Maso jsem vykostila, odřízla kůži, pokrájela na velké kusy a umlela doma na elektrickém robotu. Vybrala jsem desku s velkými otvory. Mlelo se snadno.
Do mísy jsem přidala 1 vejce a vodu, na 1 kg masa jí má být 200 ml. Osolila jsem a promíchala, hmota byla hodně morká. Ale ve chvíli se voda vstřebala a já jí přilila ještě trochu - začínám chápat přitažlivost těchto praktik v obchodě! Maso jsem dala odležet do lednice.


Nechala jsem ho tam déle z časových důvodů, k pečení jsem se dostala až za dva dny. Ale mletá směs vypadala i chutnala stejně. Pár placek jsem udělala větších a zbytek malých. Při pečení nepěnily nijak dramaticky, zato pěkně voněly. Chuťově taky nezklamaly, dost ty původní připomínaly. Nepřidává se žádná strouhanka ani mouka, ba ani cibule, tak je chuť masovější a jemnější. Ty malé placičky opět posloužily jako testovací materiál - hádejte kam.


Postupně se asi ze základního receptu vyvinuly i další verze, do kterých se dává místo vody mléko, navíc třeba strouhaný sýr, cibule - myslím, že v použití mléka a vody velký chuťový rozdíl není. A s dalšími variantami si může každý pohrát - chtěla jsem však vyzkoušet právě ten původní recept v nejjednodušší verzi.
Počet komentářů: 4
 

"Sachr" kompotový

7. května 2012 v 8:45 | vilemina
Už dávno jsem tenhle moučník nepekla, naposled jeho obdobu, či snad dokonce předchůdce, kefírový "sachr". Ten jsem formou bábovky pekla už na křest knížky, a že by mě kdovíjak nadchl, nemůžu říct - spíš jsem ho vnímala jako lehké zklamání. Chtěla jsem si ověřit, jak dneska chutná jeho varianta s kompotem, jestli by nebylo lepší použít na další veřejnou produkci ten. Oba recepty uvádím v Cukru na nitku, šlo o takové jednoduché buchty, které jsme za mého mládí pekli třeba na chalupě v remosce.

Použila jsem švestkový kompot, jak sama radím.
Našla jsem takové ty hanebné švestky, myšleno spíše bez chuti, domácí kompot od nějakého příbuzenstva, asi 5 let starý, samozřejmě v pořádku, ovoce dost rozměklé.
Vypeckovat ho nebyl problém. Přitom jsem rozloupla švestky na půlky, aby v těstě nebyly tak velké kusy. Měkké ovoce se rozpadalo samo, to bylo naprosto v pořádku.
Váhala jsem s robotem, ale stačilo těsto zpracovat ručně. Žádný tuk s cukrem se nešlehá, všechny suroviny by se mohly tudíž spojit lehce, aniž by kladly významnější odpor:)


Do mísy jsem naměřila 500 ml polohrubé mouky - proti původnímu receptu jsem jí 100 ml ubrala.

TIP:
Na tento trik, jak přiměřeným snížením podílu mouky vylepšit příliš chudé či obyčejné recepty, jsem přišla nedávno. Nemusí se nic dalšího vážit a přepočítávat a poměr surovin se snadno změní k lepšímu.

Cukru jsem rovněž trochu ubrala, dala jsem ho jen 230 ml - záleží i na sladkosti kompotu. Kakaa jsem ještě trochu přidala, 6 pěkných lžic ho bylo. Rovná lžíce sody, 2 vejce a celý kompot se vší šťávou k tomu. Stačilo jen jednoduše zamíchat a nalít těsto do pekáčku s papírem na pečení. Dala jsem péci na 180 stupňů do předehřáté trouby.
Než se těsto upeklo, měla jsem čas popřemýšlet, jakou použiju polevu, zda tu, co patří k receptu. Ale ano, udělám tu původní, rozhodla jsem se pro autenticitu. Kupovaná se moc láme, je příliš tvrdá. Poleva z čokolády a šlehačky, kterou jsem si oblíbila v posledních letech, se mi zase zdála k těstu příliš luxusní, z jiného levelu.


Dala jsem do menší misky dva plátečky másla, aby ho bylo po rozpuštění asi pět lžic, a před dopečením strčila do trouby. Přidala jsem dvě vrchovaté lžíce kakaa, 150 g cukru moučka, 3 lžíce rumu a promíchala. S touto polevou v mládí pamatuju spíše potíže, chutnala sice dobře, ale špatně se natírala. V původním receptu se píše - lijeme za horka. No, lít právě moc nejde, ale tentokrát jsem mohla zkusit, jak to dopadne, když se nanese na opravdu horký moučník hned po vytažení z trouby.
Díky papíru na pečení jsem totiž celou buchtu dobře vyklopila na vál a okamžitě mohla dávat polevu, která se krásně rozpouštěla a získala lesklý a hladký povrch. Chovala se úplně jinak, než jak pamatuju z mládí! Asi jsme to nedělali úplně dobře, měli buchtu jen vlažnou - tohle bylo jiný kafe!
Když těsto vychladlo, zkusila jsem okraj, moc mě zajímalo, jak koláč dopadl. Švestkový "sachr" s upraveným poměrem surovin však chutnal báječně, plně, žádná suchá buchta. V chuti se neprosazovaly švestky ani soda, sladký byl akorát a díky k dobrému kakau velmi jedlý, jak potvrdila provedená anketa :) Moučník jsem totiž vzala otestovat spřáteleným kolegyním.

Bude i součástí Poledního menu na Světě knihy.

Počet komentářů: 11

Pomazánky od A do Z

4. května 2012 v 10:08 | vilemina
V diskuzi k nedávnému článku o pomazánkách od A se objevil návrh dát dohromady pomazánky dle abecedy...aby bylo na výběr. Tak tady předkládám tento pokus, na samostatné recepty to nevidím, ale máte-li nějaký další tip, přidejte do komentů. Není-li složení zřejmé z názvu, vypište prosím též.

A ančovičková, avokádová

B brynzová s lososem, budapešťská, bylinková, bůčková

C cizrnová

Č česneková se sýrem

D drožďová

E

F fazolová, finská (niva, cib., maj., tvaroh)

G guacamole

H hermelínová, herkules

CH

I islandská (z file)

J jazyková, játrová?

K květáková (s česnekem a sýrem), křenová

L lososová, lilková (orient)

M moravanková, makrela, mrkvová

N niva (třená), norská

O ořechová se sýrem

P pórková, pažitková, pacifik, paštiková, pivní

R rybičková, rozhuda

Ř ředkvičková, z červené řepy

S syrečková, sýrová, sardinková

Š škvarková, šunková pěna, švédská (tvaroh a tresčí játra)

T tvarohová, tuňáková

U uzený jazyk..., uherská, z uzené ryby

V vajíčková

Z zvěřinová?

Ž žampionová


Trochu řeším nedostatek času, tak, milí čtenáři, vymýšlejte chvíli za mě :)
Počet komentářů: 14

Další články

Kam dál